Program je až nadstandardní. Pondělí bude patřit zejména byznysu, připraveny jsou schůzky českých a tchajwanských podnikatelů, na fóru vystoupí i ministryně hospodářství Wang Mej-chua.
„Díky cestě máme možnost navázat nové obchodní vztahy a rozšířit naši spolupráci s tchajwanskými společnostmi, se kterými do této chvíle spolupracujeme jen částečně nebo zatím vůbec,“ řekl LN Petr Belatka, výkonný ředitel IT firmy TAKTIK. Ta se zaměřuje na kyberbezpečnost, zálohování a optimalizaci datových center.
Podnikatele na cestě podpoří i dva zástupci agentury CzechInvest a Česko-tchajwanské obchodní komory, která pomáhá s organizací celé mise.„Chceme prezentovat některé naše unikátní a úspěšné projekty z oblastí, jako jsou big data, blockchain nebo inovativní projekt ve zdravotnictví, a najít pro tyto oblasti nové zákazníky,“ dodal. Kromě IT firem, jež jsou v delegaci významně zastoupeny, se mise účastní i řada firem podnikajících ve stavebnictví, automotivu, zdravotnictví i dopravě.
Část Vystrčilovy delegace tvoří i představitelé akademické obce, nechybí například Zdeněk Havlas, místopředseda Akademie věd České republiky pro vědy o živé přírodě, Petr Matějka, rektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické, Radek Holý, prorektor ČVUT, Jiří Dědeček, předseda Českého centra Mezinárodního Penklubu, či Kateřina Kalistová, ředitelka Pražské filharmonie.
Prahu reprezentuje její primátor Zdeněk Hřib a Martin Churavý, primátorův vedoucí oddělení zahraničních vztahů a protokolárních záležitostí.
Vystrčila doprovází i jeho choť Ivana, 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička, předseda zahraničního a bezpečnostního výboru Senátu Pavel Fischer a Lumír Kantor, předseda senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Cesty se měla zúčastnit i Věra Kuberová, manželka zesnulého šéfa Senátu Kubery, ze zdravotních důvodů se ale k delegaci nakonec nepřipojí.
Po pondělním počátečním byznysovém maratonu čeká v úterý na Vystrčila medaile za parlamentní demokracii. Tu mu předá jeho tchajwanský protějšek, předseda legislativního dvora Jou Si-kchun. S ním se Vystrčil vydá na cestu do města I-lan.
Audience u prezidentky
Ve středu navštíví město Sin-ču, kde si prohlédne Institut pro průmyslový výzkum a technologie (Industrial Technology Research Institut – ITRI). Podle Senátu je ITRI nezisková vědecko-výzkumná organizace, která dopomohla transformaci Tchaj-wanu v inovativní ekonomiku. Poté bude jednat s předsedou vlády Su Čen-čchangem a ministrem pro vědu a výzkum Wu Čun-čungem.
Vystrčil na Tchaj-wanu dostane medaili za parlamentní diplomacii. Oceněn bude i Kubera |
O den později přijde vrchol návštěvy, kdy ho přijme tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, jež zároveň udělí státní vyznamenání Kuberovi. Podle informací ČTK by měl Kubera in memoriam obdržet Řád příznivých oblaků (The Order of Propitious Clouds). Udělován je od roku 1941 osobnostem z civilního života. Následovat bude jednání s ministrem zahraničních věcí Josephem Wuem a s ministrem kultury Li Jüng-tchem.
Tchajwanskou cestu Vystrčil zakončí v pátek setkáním se zástupci Taiwan Cooperative Bank, která podle Senátu zvažuje otevření pobočky v Česku. Zúčastní se také Fóra o společné politice USA, Tchaj-wanu, Evropské unie a Japonska o „restrukturalizaci dodavatelského řetězce“. Zpět do Česka by měl přiletět v sobotu dopoledne.
Číně i Zemanovi navzdory
Cestu na Tchajwan k nevůli Číny i prezidenta Miloše Zemana plánoval už Vystrčilův předchůdce Jaroslav Kubera. Přes protesty řady českých vládních politiků si její konání současný šéf Senátu vymohl. Sklidil za to pochvalu například od amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, který v polovině srpna během své návštěvy ČR vystoupil před senátory.
Politický rozměr návštěvy není proti srsti ani českým podnikatelům. „Je nám velmi sympatické, že se cesta uskuteční, a chceme podpořit nezávislost České republiky, její suverenitu, svobodu a rozvoj demokracie,“ shrnul Belatka.
Čína považuje Tchaj-wan za svou vzpurnou provincii. Peking prosazuje politiku jedné Číny a dlouhodobě se snaží o opětovné připojení ostrova k Číně. ČR, stejně jako celá EU nebo USA, politiku jedné Číny uznává.
V průběhu druhé poloviny 20. století se Tchaj-wan rychlým rozvojem ekonomiky zařadil mezi „asijské tygry“ (spolu s Hongkongem, Jižní Koreou a Singapurem). Je významným výrobcem součástek počítačů a dalších produktů vyspělých technologií. V současnosti je sedmou největší ekonomikou v Asii a dvaadvacátou největší ekonomikou na světě.
