Kalifornie si nejspíš bude muset vládnout jinak
Kdyby byla Kalifornie samostatný stát, pohybovala by se velikostí své ekonomiky někde mezi Itálií a Španělskem. Její filmový průmysl vyrábí mytologii pro celý svět a snad polovina softwaru, se kterým pracuje váš počítač, je tím či oním způsobem svázaná s Kalifornií - koncentrace vědy, vývoje a podnikání kolem Stanfordovy univerzity a Silicon Valley nemá ve světě obdoby (a že se ji snažili mnohokrát někde okopírovat). Z Kalifornie se do celých USA šířilo všechno možné od rockové hudby, new age mysticismu přes zelenou legislativu až po Reaganovu revoluci. Jen tam se mohl stát guvernérem herec a kulturista, který by podobné slávy a pozice v rodném Rakousku sotva dosáhl.
Jenže zatímco v Silicon Valley se vytváří budoucnost, kalifornský systém veřejné správy je starožitnost, která přestala plnit funkci. Sám Schwarzenegger se dostal k moci raritním způsobem, když byl jeho předchůdce odvolán ve veřejném hlasování. Kaliforňané mají referenda rádi - hlavně ta, kterými nařizují nějaké výdaje, za které pak nechtějí platit. Tamní kongres schvaluje veškeré fiskální kroky dvoutřetinovou většinou a je ovládaný zájmovými skupinami, najmě odbory státních zaměstnanců, které nedají dopustit na penze svých členů. Na tuhle nestvůru byl krátký i Terminátor. Kalifornie má mezi americkými státy nejvyšší daň z příjmu a z prodeje, její veřejné školy jsou jedny z nejhorších v Americe a její dluh je 87 miliard dolarů. Území, kde najdeme snad nejkrásnější místa k životu na Zemi, opouštějí obyvatelé po statisících. Největší význam Schwarzeneggera asi tkví v roli průzkumníka slepých uliček: energicky ukázal Kaliforňanům, že pokud si chtějí své postavení avantgardy udržet, budou muset způsob, jakým si vládnou, z gruntu předělat.
