TEHERÁN/PRAHA Boj o poslanecká křesla skončil v Íránu podle očekávání triumfem stoupenců konzervativního proudu. A vzhledem k předchozímu vyřazení mnoha proreformních kandidátů z volebního boje to ani jinak skončit nemohlo. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád ale přesto před sebou nemá klidné vládnutí – ba právě naopak.
Jeho odpůrcům z řad reformistů se jednak i vzhledem ke ztíženým podmínkám podařilo přinejmenším obhájit, a možná i posílit pozice v parlamentu. Především ale musí očekávat rostoucí potíže ze strany těch konzervativců, kteří jsou nespokojeni s jeho kroky. Ať už jde o konfrontační přístup ve věci íránských jaderných ambicí, kvůli kterému si Teherán udělal nepřátele ve světě, především ale vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci. A to vše rok před prezidentskými volbami v Íránu.
Konzervativci by měli v 290členném parlamentu – či vzhledem k jeho omezeným pravomocem spíše poradním sboru – obsadit přes dvě třetiny křesel. Mezi nimi je ovšem i řada kritiků Ahmadínežádových ekonomických kroků. Vzemi stoupá inflace (nyní dosahuje 19 procent) a štědré příjmy z těžby ropy jsou utráceny způsobem, který vzbuzuje pochybnosti: peníze jsou používány na různé státní dotace a krytí úvěrů. Někteří analytici dokonce předpokládají, že by při některých hlasováních mohli v parlamentu spojit síly konzervativní kritici prezidenta Ahmadínežáda s posílenými reformisty.
EU: Ani svobodné, ani spravedlivé volby Vládnoucí režim se snažil z voleb učinit manifestaci odporu vůči Západu, který s obavami sleduje íránský jaderný program. V tomto duchu se nesly i reakce Teheránu na vysokou volební účast – dosáhla zhruba 60 procent, což je o téměř deset procentních bodů více než minule. „Skutečným poraženým jsou USA a hlavním vítězem je íránský lid,“ komentoval hlasování mluvčí íránského ministerstva zahraničí. A zúčastněné voliče pochválil i nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí: „Vaše velkolepá a mohutná účast opět zmařila intriky nepřátel.“
Ani vysoká účast ale nepřesvědčila Západ o regulérnosti voleb. Terčem kritiky se stalo obvyklé „prosívání“ kandidátů mocnou Radou dohlížitelů, která bdí nad loajalitou uchazečů vůči islámu a klerikálnímu zřízení. Tak jako před každými volbami totiž přes tento orgán neprošli především proreformně orientovaní kandidáti. Evropská unie prostřednictvím předsedajících Slovinců vyjádřila „lítost a zklamání nad tím, že třetina možných kandidátů se nemohla hlasování zúčastnit“. Volby tak „nebyly svobodné ani spravedlivé“. V podobném duchu se vyjádřily i Spojené státy. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že íránské volby byly „zhatěné“.
***
„Vaše velkolepá a mohutná účast opět zmařila intriky nepřátel.“
Předběžné výsledky
Íránský parlament (Madžlis) má celkem 290 křesel. O desítky nerozdělených mandátů se svede boj ještě ve druhém kole.
Konzervativci 163 křesel
Reformisté 40 křesel