Neděle 14. července 2024, svátek má Karolína
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

TGM: „stálý spolupracovník LN“

Česko

70 let od úmrtí T. G. Masaryka - Jak první československý prezident ovlivňoval Lidové noviny

TGMa LN - dvě iniciály, které ve své době znalo celé Československo. Tomáš G. Masaryk - zakladatel a první prezident samostatného československého státu, a Lidové noviny - deník založený v roce 1893, který se během své existence dopracoval takové úrovně, že se stal symbolem kvalitní žurnalistiky. Historická pojednání o meziválečném Československu charakterizují Lidové noviny jako tiskový orgán takzvaného „Hradu“ - neoficiální skupiny, která se vytvářela kolem prezidenta Masaryka a pomáhala prosazovat jeho politické představy a cíle.

Je to nepochybně pravda. Majitel a vydavatel Lidových novin Jaroslav Stránský patřil ke stoupencům Masarykových ideálů, svou politickou a vydavatelskou činností je podporoval a Masarykovi samozřejmě dával na stránkách svých novin prostor k publikování jeho názorů a stanovisek.

Méně už se ví, že vztah TGM s LN měl dlouhou tradici, že profesor Masaryk měl k tomuto listu blízko už dávno za Rakousko-Uherska a že vlastně s jejich zakladatelem JUDr. Adolfem Stránským spolupracoval ještě dřív, než Lidové noviny vznikly.

V roce 1891 se Masaryk stal za mladočeskou stranu poslancem Říšské rady ve Vídni a ve stejné době pomáhal Stránskému na Moravě zakládat tamní obdobu mladočeské strany - Moravskou stranu lidovou. Když Stránský koncem roku 1893 LN založil, sledovalTGM pozorně jejich vývoj a nejednou do nich přispěl vlastním názorem a stanoviskem. Vůbec první Masarykův příspěvek vyšel již roku 1894: v rubrice Beseda otiskly LN jeho článek „Jana Kollára slovanská vzájemnosť“, který převzaly z časopisu Naše doba. Masaryka a Stránského pojilo mnoho společného, například úsilí o založení druhé české univerzity na Moravě, boj proti politickému klerikalismu a na přelomu 19. a 20. století také společný odpor vůči mladočeské straně, se kterou se oba rozešli.

Podpora československého odboje

Když se v roce 1914 rozhodl TGM odejít za hranice a zahájit tam boj proti Rakousku, uspořádal důvěrnou schůzku moravských předáků v brněnské kavárně Slavia. Nemohl zde samozřejmě chybět ani Adolf Stránský.

Jeho LN pak patřily k těm českým listům, které se vyvarovaly útoků proti československé zahraniční akci vedené Masarykem a které průhlednými narážkami a dvojsmysly vzdor tuhé cenzuře živily ve čtenářích odbojového ducha. Šéfredaktor LN Arnošt Heinrich dokonce spolupracoval s tajnou odbojovou organizací Maffie a sledovala jej kvůli tomu rakouská tajná policie.

Po vzniku Československé republiky stál již v čele LN Adolfův syn Jaroslav. Pod jeho vedením se staly listem s celonárodním dosahem a sídlo redakce přenesly do Prahy. Tak jako jeho otec se i Jaroslav Stránský stal Masarykovým stoupencem. Spolu se stejně smýšlejícími osobnostmi dokonce v roce 1925 založil Národní stranu práce a stal se jejím předsedou. O zájmu TGM na úspěchu tohoto politického uskupení svědčí jeho - samozřejmě neveřejná - podpora, a to i finanční.

I v této době LN otiskovaly Masarykovy články. Nebylo to však příliš často, protože TGM jako prezident pečlivě zvažoval svá žurnalistická vystoupení a častěji než Lidových novin využíval stránek novin Československé obce legionářské Národní osvobození. Do LN psal a poskytoval jim rozhovory především díky svému přátelství se spisovatelem Karlem Čapkem, který byl od roku 1921 členem redakce Lidových novin.

TGM v něm našel oddaného stoupence a pomocníka. Dokazuje to například Čapkův dopis prezidentovi z 18. 5. 1926, v němž mimo jiné píše: „...Lidové noviny by byly zvláště šťastny, kdyby mohly interview přinésti již v tomto nedělním čísle. Prosím, pane prezidente, abyste změnil, cokoli je Vám libo na mých otázkách, a ještě o něco: abyste opět někdy našel pro mne nějaký sebemenší úkol k vykonání. Chtěl bych Vám být k užitku, v čemkoli to dovedu.“

Prezidentovy články přetiskovaly i ostatní listy

Čapek také navrhoval prezidentovi exkluzivní spolupráci s LN. Když jej žádal o rozhovor, vyjádřil názor, že „bude lépe, dám-li jej jako redaktor Lidových novin jenom Lidovým novinám; ty pak jej mohou dát a dají všem ostatním novinám předem k dispozici, jako se to děje s jinými zvláště důležitými články nebo zprávami. Tím zůstane interview jaksi méně oficiální, aniž by ztrácel na šíři publicity.“ A opravdu, články z pera TGM, které vyšly na stránkách LN, stejně jako rozhovory, které poskytl Čapkovi a jiným novinářům, vyšly také v jiných denících, především v Národním osvobození. Týkalo se to například článku „Masaryk studentstvu“, který LN otiskly 31. 3. 1924, „Interview s presidentem Masarykem“, který vyšel v LN 18. 7. 1926, rozhovoru nazvaného „President Masaryk o některých věcech“, který LN zveřejnily 8. 4. 1928, a dalších článků.

Existoval ovšem ještě jeden druh Masarykových sdělení veřejnosti: byly to články buď nepodepsané nebo označené šifrou. TGM k nim sahal zejména tehdy, když se chtěl vyjádřit k obzvláště ožehavým problémům nebo když si jimi vyřizoval účty se svými politickými protivníky z konzervativně orientovaného tábora. Kolik takových příspěvků TGM vlastně napsal a kolik jich vyšlo v LN, se však dosud neví. Najít je a identifikovat zůstává náročným úkolem pro historiky zabývající se obdobím první republiky a českou žurnalistikou.

Článek historika Jiřího Kovtuna o T. G. M. čtěte na straně 9

***

Masaryk píše do LN

„Nebylo výtržností, nebylo ani ve východní části státu těch nepěkných zjevů, které tu byly obvyklé za starého režimu maďarského. Za tento příznivý výsledek vděčíme do jisté míry zákazu čepování lihovin... Na místě prvním budiž konstatováno - a to opět s potěšením - že komunisté ztratili značnou část své državy... Dalším dobrým výsledkem je úpadek klerikalismu. Všechny klerikální strany, české i německé, ztratily značný počet voličstva.“

Volby do zemských zastupitelstev zhodnotil Masaryk v LN 11. 12. 1928. Podepsal se šifrou - R.

„Program dra Kramáře je abstraktní, čím dál tím víc nepraktický a osobní. Je to příliš jednostranné, jak jsou mu prezident a dr. Beneš předmětem všech politických úvah. Přímo klasicky se to projevilo po volbách, v článku Národních listů proti rozpuštění sněmoven... Slušný člověk musí se tu tázat, jak přichází prezident ke všem těmto nejapným a bezpodstatným výhrůžkám, jak vůbec přichází prezident k tomu, aby se proti němu takto beze vší příčiny polemisovalo a štvalo?“

21. 12. 1928 si TGM opět skrytý pod šifrou R. vyřizoval účty s Karlem Kramářem

„Ke konci musíme ještě vzpomenout na známý Švehlův výrok. Mluvě o nedostatku státní tradice, charakterisoval situaci republiky výrokem, že nemáme než parlament a Masaryka. A že tudíž musíme nedostatek tradice státní vyvažovat politicky, takovým postupem, abychom se vyvarovali krise parlamentu a státu samého...“

23. 12. 1928 napsal Masaryk pod stejnou šifrou i o sobě

O autorovi| Jiří Pernes, historik

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!