Pondělí 4. března 2024, svátek má Stela
130 let

Lidovky.cz

Česko

Světový lídr z Brna dál zdokonaluje pohled do mikrosvěta i zvyšuje zisk

V nové laboratoři, kterou v Brně otevřel celosvětový výrobce elektronových mikroskopů a spektrometrů Thermo Fisher Scientific, se zkoumají například vzorky spavé nemoci, boreliózy, chlamydií, zlatého stafylokoka, ale třeba i virů chřipky. foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zhruba třetina elektronových mikroskopů na světě pochází z Brna. Sídlí tu hned tři velcí výrobci, kteří navázali na dědictví zkrachovalé Tesly Brno. Jeden z nich, vystupující nyní pod názvem mezinárodního giganta Thermo Fisher Scientific, si na podzim připomíná 30. výročí fungování. A slaví v období překotného růstu.
  8:44

Loni zvýšil tržby přibližně o pětinu na 19,7 miliardy korun, zisk po zdanění pak stoupl o třetinu na 818 milionů. Navíc své dominantní impérium firma nadále rozšiřuje. Ostatně má k tomu dobré důvody.

„Fisherácké“ mikroskopy totiž využívají i nositelé Nobelových cen. Hledá se jimi řešení při léčbě rakoviny, Alzheimerovy choroby či viru zika, nedávno pomáhaly pochopit, jakým způsobem covid-19 napadá lidské buňky. Kromě medicíny se používají i v materiálovém inženýrství, ekologii nebo archeologii.

Brněnský mikroskopový příběh přitom začal už v roce 1947, kdy Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu dodala do Československa dva elektronové přístroje z Ameriky. Jeden z nich skončil v Brně, kde poté nadaný student Armin Delong vytvořil první československý elektronový mikroskop. Za svůj stolní prototyp získal v roce 1958 zlatou medaili na Světové výstavě Expo v Bruselu a Tesla se díky výrobě vycházející z jeho myšlenek stala na dvacet let světovou špičkou.

Postupně ji však trápil nedostatek součástek a definitivně ji pohřbilo, když po sametové revoluci přišla o ruský trh. Tesla se tak přetransformovala do tří společností – Tescan Orsay Holding, Delong Instruments a právě Thermo Fisher Scientific, tehdy ještě vystupující pod názvem Delmi. Vedení této firmy se ujal Jiří Očadlík.

„V Tesle byla spousta skvělých techniků, kteří mě vedli. Pomohli mi a přivedli mě k tomu, že fyzika je tvrdá práce a že se musí vysedět. Naučili mě, že člověk musí mít trpělivost, pořád to zkoušet znovu a znovu a nedělat předčasné závěry,“ vzpomínal původem „matfyzák“ před šesti lety v MF DNES.

Obrázek viru nestačí

Z vědce v manažera se pak proměnil tak trochu z donucení. K ruce dostal zkušeného Rakušana Siegfrieda Lichteneggera, který ho učil zákonitostem tržní ekonomiky, správného plánování i šéfování.

„Postupně to pro mě bylo stále méně o vědě a více o vedení. Nikdy jsem ale neztratil kontakt s tím, co děláme a proč to děláme, a snažil se tomu dát smysl,“ poznamenal Očadlík, který brněnskou pobočku vedl až do roku 2017.

Dnes jí třetím rokem šéfuje vystudovaný fyzik Petr Střelec, který je i vedoucím vývoje a výzkumu. Jednou z revolučních inovací, jíž přispělo brněnské centrum, je technologie ColorSEM, kterou přirovnává k přechodu z černobílých na barevné televizory.

„Umožňuje snímat v reálném čase obraz z rastrovacího elektronového mikroskopu a slučovat jej s daty o chemickém složení vzorku. Díky tomu mohou uživatelé takřka okamžitě pozorovat své vzorky barevně, přičemž barvy odpovídají skutečnému chemickému složení vzorku,“ přibližuje Střelec.

Do budoucna podle Střelce nebude ani tak hrát roli posun v rozlišení, ale spíš schopnost mikroskopů zpracovávat informace z různých zdrojů. Dnes jsou schopny nahlédnout na úroveň atomů, ale chybí zasazení této informace do většího celku. „Pokud chceme doopravdy pochopit nějakou nemoc, nestačí nám samotný obrázek viru. Musíme zjistit, jak tento vir reaguje s lidskými buňkami a co všechno v organismu způsobuje,“ vysvětluje Střelec.

Dalším tématem je uživatelská přívětivost, aby elektronové mikroskopy nemuseli ovládat jen vědci, kteří tak získají víc času na zkoumání konkrétního problému.

Zkoumají také chemické složení materiálů

Nedávno v brněnském závodě Thermo Fisher Scientific v Černovicích přidali na svůj seznam i vývoj a výrobu spektrometrů, které analyzují chemické složení a strukturu molekul nejrůznějších materiálů. Pomáhají při vývoji léků, ale využívají se také při kontrole kovů, skla, betonu nebo gumy použité v autech, budovách či elektronice.

„Pokud by tyto materiály neprošly kontrolou kvality na našich přístrojích, mohlo by to v lepším případě způsobit jejich nefungování. V horším by mohly být následky i životu nebezpečné,“ upozorňuje Střelec.

Letos v Brně navíc otevřou nové vývojové centrum pro hmotnostní spektroskopii. Na záměr za 96,5 milionu korun získala firma investiční pobídku schválenou vládou.

„Hmotnostní spektrometry pomáhají nalézat cizí látky v řekách nebo ve vzduchu. Většina z nás se s nimi setkala na letištích, kde je používají pracovníci bezpečnostní kontroly pro detekci drog nebo výbušných látek. Najdeme je dokonce i ve vesmírném průmyslu. Jejich velká výhoda spočívá v mimořádné citlivosti, rychlosti a schopnosti určit chemické složení i z velmi malého vzorku,“ popisuje Střelec.

Thermo Fisher Scientific Brno

  • Firma byla právně založena v září 1992 pod názvem Delmi, ale fungovat začala až v roce 1993. Proto 30. výročí slaví letos.
  • V roce 1996 byla začleněna do tehdejšího koncernu Philips Electron Optics a spolu s ním o rok později připojena k americké společnosti FEI Company.
  • V roce 2016 skupinu FEI koupila americká společnost Thermo Fisher Scientific, která má roční obrat přes 44 miliard dolarů a zaměstnává 125 tisíc lidí po celém světě.
  • Brněnská pobočka zaměstnává 1 782 pracovníků, mezi nimi odborníky na fyziku, elektroniku, software, mechanickou konstrukci či logistiku. Na částečný úvazek zde pracuje 88 studentů.

18. června 2019

Čtenářky testovaly BEBA Comfort inspirovanou mateřským mlékem
Čtenářky testovaly BEBA Comfort inspirovanou mateřským mlékem

Umělé mléko inspirované mlékem mateřským, které se snadno připravuje, má skvělé složení a navíc dobře chutná. Jak obstálo umělé mléko BEBA COMFORT...