Čím je člověk tlustější, tím lepší dostává lékařskou péči. Takový závěr vyplývá ze studie uveřejněné v prvním dubnovém čísle časopisu JAMA, vydávaného americkou lékařskou společností.
Předchozí výzkumy přitom ukazovaly pravý opak. Lékaři v nich otevřeně přiznávali negativní postoje vůči pacientům s nadváhou a často vyjadřovali nespokojenost s průběhem léčby. Také obézní mnohdy pociťovali ze strany doktorů despekt. Tato pozorování vzbuzovala dojem, že lidé s nadměrnou hmotností dostávají méně kvalitní odbornou péči.
Odhalit pravý stav se rozhodla Virginia W. Changová z University of Pennsylvania School of Medicine ve Filadelfii. Její tým zkoumal úroveň péče o téměř 70 tisíc ambulantních pacientů s normální hmotností a s nadváhou.
Badatelé vybrali několik zákroků. Šlo o vyšetření, kterým se podrobují diabetici, dále o očkování proti chřipce a pneumokoku, snímkování mamografem, testy na rakovinu děložního čípku a tlustého střeva. Jako kritéria zvolili experti zdravotní stav pacientů, komplexnost péče a frekvenci návštěv v ordinaci.
Ani v jednom případě nedostávali obézní menší péči než pacienti s běžnou váhou. Často to bylo spíše naopak. Například při testu hladiny tuku v krvi, což je ošetření v rámci terapie cukrovky, se dostalo lepší péče 72 procentům obézních a 65 procentům normálně vážících. Při testu na hladinu cukru v krvi byl nepoměr ještě zřetelnější: 74 versus 62 procent. Menší rozdíly se ukázaly při podávání vakcín a při testech na rakovinu.
Vědci tato fakta vysvětlují důrazem amerického veřejného zdravotnictví na prevenci obezity. Tlouštíkům je proto věnována mnohdy větší péče než nemocným s normální váhou.
Vznik barev a vzorců na křídlech ptáků, motýlů, ale i na těle hadů nebo útesových ryb je tajemstvím, nad kterým biologové bádají už léta. Nyní se poněkud vyjasnilo. Klíč k záhadě našel tým Howarda Hughse z University of Wisconsin -Madison. Jak vědci uvádějí v časopisu Nature, objevili gen, který dává povel k tvorbě bílkoviny rozhodující při „malování“ na křídlech.
Bílkovina se tvoří už v embryonálním stadiu a postupně proniká do buněk zodpovědných za tvorbu pigmentů. Na křídlech nebo na těle pak vznikají barevné body, proužky a další geometrické útvary podle předem daných vzorů. Pro ilustraci si představme starého malíře pokojů, který předá svému nástupci šablony a válečky, aby mohl v řemesle pokračovat. Podobně dědí „šablony a válečky“ pro ukládání bílkoviny patrně všechny druhy zvířat.
Vědci zkoumali vznik ornamentů na mušce Drosophile guttifera. Byla to práce klopotná, protože genom této mušky není ještě kompletně přečtený, na rozdíl od její příbuzné Drosophily melanogaster – octomilky obecné. Nicméně poté, co vědci vyzkoušeli funkci nově objeveného genu na 20 tisících muších embryí, dostali se na úroveň spolutvůrců přírody.
Genovou manipulací mohou totiž nyní vkládat gen do jakéhokoliv místa v DNA pokusné mušky, takže na jejích křídlech dokážou vytvářet vzory, jaké v přírodě nikdo nikdy doposud neviděl.
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda & Výzkum o rozsahu
čtyř tiskových stran vychází
v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN VĚDNOHUBKY
