Pondělí 24. ledna 2022, svátek má Milena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

To je vánoční showbyznys!

Česko

Po několik století si lidstvo vystačilo s lidovými koledami anonymních autorů, případně s nejslavnější vánoční písní Tichá noc z roku 1818. Jenomže Vánoce jsou až příliš výnosný byznys, a tak si potenciálu zimních písní brzy všiml i rozvíjející se hudební průmysl.

Od třicátých let 20. století se začaly objevovat skladby tematicky zaměřené na období adventu. Z těch dodnes nejslavnějších je nejstarší Winter Wonderland, dnes už vánoční popový standard, který v roce 1934 napsali skladatel Felix Bernard a textař Richard B. Smith. Interpretace téhle skladby se posléze ujala celá řada zpěváků včetně Binga Crosbyho, Boba Dylana, Elvise Presleyho, Deana Martina, Franka Sinatry, ale třeba i diskotéková zpěvačka Cyndi Lauperová nebo metalový Ozzy Osbourne a kapely Eurythmics a Radiohead; celkem se dočkala několika stovek verzí a ve svém repertoáru ji má snad každý americký hudebník. U nás ji zpívala třeba Jitka Zelenková.

Přesně o šest let je mladší komerčně vůbec nejúspěšnější vánoční píseň - White Christmas, kterou napsal Irving Berlin. Příběhů o jejím vzniku je několik, podle jednoho z nich slavný skladatel tehdy své sekretářce poručil: „Popadněte pero a zapište tu skladbu. Napsal jsem nejlepší píseň, jakou jsem kdy složil. Vlastně - právě jsem zkomponoval nejlepší píseň, jakou kdy kdo složil!“ A nejspíš měl pravdu, protože Bílé Vánoce následně zpíval snad každý, od černošského pěveckého tria The Supremes přes popovou chlapeckou kapelu New Kids On The Block, která zažívala svých patnáct minut slávy na přelomu osmdesátých a devadesátých let, až po slepého italského tenora Andreu Bocelliho. Především ji však nenapodobitelně nazpíval Bing Crosby, který je s ní dodnes neoddělitelně spjat.

Válka přeje sentimentu Čtyřicátá léta v USA vánočním písním vůbec přála, zejména od okamžiku, kdy Spojené státy vstoupily v prosinci 1941 do války. Už o rok později byl předvánoční hudební trh zaplněn písněmi o domově, Vánocích, sněhu a Santovi Clausovi. Řadě rodin tehdy na Štědrý večer chyběl některý z mužů, který tou dobou bojoval kdesi na frontě; ideální čas pro sentimentální náladu. Ostatně i druhá komerčně nejúspěšnější vánoční píseň pochází ze čtyřicátých let. V roce 1944 ji za necelých čtyřicet minut napsali Mel Tormé a Bob Wells. Dostala příznačný název The Christmas Song s velmi podivným podtitulem Chestnuts Roasting on an Open Fire (Kaštany pečené v krbu). Své nejslavnější verze se však dočkala až v roce 1946, kdy ji se svým triem natočil Nat King Cole; tenhle geniální jazzový klavírista ji pak nahrál ještě dvakrát, ale tou dobou už ji měl v repertoáru snad každý populární zpěvák - od Franka Sinatry, Arethy Franklinové přes kapely Chicago a Hootie And The Blowfish až po Whitney Houstonovou, Céline Dionovou nebo Christinu Aguileru. Hlavně kvůli svému podtitulu se však dočkala i řady parodií -jako třeba v seriálu Simpsonovi, kde se zpívá coby Simpsons Roasting on an Open Fire (Simpsonovi pečení v krbu). Ostatně co chtít od vánoční skladby, která vznikla uprostřed parného léta...

Ani následná dekáda nezůstala v oblasti vánočních hitů pozadu -přece jen šlo ještě o desetiletí pevně ovládané zpěváky. Vánoční album A Jolly Christmas from Frank Sinatra vydala v padesátých letech pravděpodobně největší hudební hvězda Ameriky, AWinter Romance přidal jeho parťák z Krysí smečky Dean Martin.

Vánoční Elvis Vánočně koncipované album nemohlo chybět ani v diskografii krále rock’n’rollu a největšího amerického idolu padesátých let - Elvise Presleyho. Adventnímu času zasvětil za svou kariéru hned dvě desky. Už v roce 1957 vydal dodnes nejprodávanější vánoční album Elvis’ Christmas Album, podruhé v hitparádě zabodovala hvězda z Memphisu se svou deskou Elvis Sings the Wonderful World of Christmas v roce 1971; čas jeho největší popularity však byl minulostí a desky se prodalo necelých 3,5 milionu kusů.

Šedesátá léta ve světě naopak vánočním písním příliš nepřála. V repertoáru beatových kapel neměla adventní nálada místo, hippies dávali před betlémskou hvězdou přednost spíš halucinogenním zážitkům. Pomineme-li skladbu Cantique du Noel, kterou vydala v singlové podobě v roce 1966 Joan Beazová a jež se stala prvním folkovým vánočním hitem, pak tato dekáda přinesla jen provokativní úpravu Tiché noci v podání dua Simon&Garfunkel - oba písničkáři tuto slavnou melodii prolnuli rozhlasovým zpravodajstvím oznamujícím válečné konflikty a lidské tragédie.

Děda Mráz, nebo Santa Claus? Naopak zlatá šedesátá, po dlouhém období půstu, kdy se komunistický režim snažil Ježíška nahradit dědou Mrázem, přála vánočním písním v tehdejším Československu. Kdo by nevzpomněl na český text k písni Jingle Bells, který sepsal Vladimír Dvořák: „Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?/ Kašpárek maličký, nebo děda Mráz?“ Píseň nazpívala Hana Zagorová nebo Karel Černoch a dnes už dávno zlidověla -komunistická propaganda tak nevyšla zcela naprázdno a alespoň v této „koledě“ přežil vánoční muž ze Sovětského svazu až do současné doby. A to navzdory skutečnosti, že Karel Gott tuhle skladbu nazpíval v roce 1995 - v té době již s aktuálnějším - Santou Clausem.

Ostatně právě Karlu Gottovi patří i absolutní rekord v počtu prodaných vánočních desek - i když jeho album Vánoce ve zlaté Praze vyšlo na tuzemském trhu vlastně náhodou. Gott ho natočil v září roku 1969 v pražském Týnském chrámu na Staroměstském náměstí, původně na přání svého rakouského objevitele pro německý trh, hudebního producenta Ossiho Drechslera; mimochodem právě tenhle muž překřtil Karla Gotta na Zlatý hlas z Prahy.

„Mělo jít o mé třetí album pro gramofirmu Polydor a pan Drechsler projevil přání, aby bylo zasvěcené vánočním svátkům,“ vzpomíná Karel Gott. Nebýt tehdy natáčení přítomen Jiří Vinařický, tehdejší obchodní ředitel společnosti Supraphon, měli by Vánoce jen v Německu. „Deska nakonec směla vyjít i na tuzemském trhu, dokonce byla v předvánočním čase vydávána každý rok, ale vždy pod podmínkou, že tento konkrétní titul nebude nikterak propagován!“ zdůrazňuje šestatřicetinásobný zlatý/český slavík. Nebylo potřeba - desky se dodnes prodalo přes 1 600 000 kusů (!), což z ní činí nejúspěšnější album v této zemi.

Pokračování na straně II

Dokončení ze strany I

Ale Vánoce v šedesátých letech, to nebyl jen Karel Gott. Právě v této dekádě napsali skladatel Jaromír Vomáčka a textař Zdeněk Borovec písničku Veselé Vánoce (podstatně známější pod zlidovělým názvem Vánoce, Vánoce přicházejí) a autorská dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr přispěla svou krásnou, ale křesťanstvím nijak nezatíženou písní Purpura. Jeden z mála, kdo se tehdy odvážil zpívat otevřeně o Kristovi, byl v roce 1968 Jaroslav Hutka; i když svůj český text s názvem Ježíšek napsal na Donovanovu slavnou melodii Catch The Wind.

Normalizace a Vietnam Sedmdesátá léta přinesla do Československa normalizaci a odnesla z něj vánoční písně. Zato ve světě nechala vzniknout patrně nejparadoxnější vánoční písni - protestsongu Happy Xmas (War Is Over), který v říjnu 1971 natočil pod producentským dohledem proslulého výtržníka a střelce Phila Spectora v newyorských Record Plant Studios John Lennon, Yoko Ono a Plastic Ono Band. I když podle některých muzikologů je píseň ve skutečnosti jen přezpívaným folkovým standardem známým jako Stewball, faktem zůstává, že je to skladba odsuzující válku ve Vietnamu. Navazovala na kampaň manželů Lennonových z roku 1969, kdy jedenáct světových měst, mimo jiné New York, Londýn, Tokio, Paříž, Atény nebo Amsterodam, ozdobily billboardy s nápisem: WAR IS OVER! (If You Want It). Tento slogan se ostatně zpívá i v písni Happy Xmas (War Is Over), která se navzdory tomu stala adventní klasikou a následně se objevila na bezpočtu vánočních kompilací. Notně k tomu však napomohla i vražda Johna Lennona - zatímco v době svého vydání se píseň v americké hitparádě vůbec neobjevila, její reedice z 20. prosince 1980 to dotáhla až na třetí příčku britského singlového žebříčku.

Jenže právě ten rok byla po mnoha desetiletích zrušena oficiální hitparáda vánočních singlů a alb. Asi se někomu zdálo, že Vánoce už netáhnou. Opak byl přitom pravdou. Stačí si vzpomenout na takové vánoční hity jako Cold As Christmas od Eltona Johna z roku 1983, o rok mladší Thank God It’s Christmas od Queen, jeden z největších hitů dua Wham! s názvem The Last Christmas z roku 1984, ale především na skladbu Do They Know It’s Christmas, kterou ve stejném roce natočil Band Aid, složený z kapel U2, Boomtown Rats, Duran Duran, Ultravox, Status Quo a zpěváků jako Sting, George Michael či Phil Collins; o rok později vedla k obřímu festivalu Live Aid.

V našich krajích nastal čas vánočních písní až po roce 1989. V roce 1992 vyšlo například album Vánoční písně a koledy, na němž zpívají například Lucie Bílá, Kamil Střihavka, Vilém Čok, Zuzana Navarová, Tomáš Trapl nebo Leona Machálková. Tradiční koledy jako Půjdem spolu do Betléma, Pásli ovce valaši, Nesem vám noviny či Narodil se Kristus Pán do jazzové úpravy zaranžoval Milan Svoboda. „Vznikla deska, se kterou jsme udělali díru do světa, ale to už je tak dávno, že se na to zapomnělo,“ říká dnes Tomáš Trapl. S adventními nahrávkami přišla skupina Nerez (Nerez v Betlémě), Jablkoň (Hovada boží / Animantes Dei), dokonce i slovenská Tublatanka, která svůj opus nazvala Poďme bratia do Betlehema.

Každý zpěvák chce natočit vánoční album Stranou samozřejmě nezůstali ani popoví umělci. Helena Vondráčková natočila desky Vánoce s Helenou 1&2, Janek Ledecký zpíval o tom, že Sliby se maj plnit o Vánocích, Daniela Šinkorová natočila Vánoční dárek, Jitka Zelenková vydala Moje Vánoce. „Jsem přesvědčená, že každý zpěvák chce natočit vánoční album. Mně se to podařilo až v roce 2007,“ tvrdí dnes tato interpretka, která na svém vánočním albu prvně česky nazpívala Hallelujah od Leonarda Cohena s textem Pavla Vrby.

Ve výčtu vánočních alb by se dalo dlouze a dlouze pokračovat. Umělci i jejich hudební vydavatelství dobře vědí, že v předvánočním čase je většina lidí nakažena nákupní horečkou. A proč jim nedat ideální kombinaci úspěšného interpreta a vánočních písní? Tohle spojení v polovině listopadu skvěle zafungovalo v případě druhého alba skotské zpěvačky Susan Boyleová, která v loňském roce ohromila svět svým vystoupením v televizní soutěži Britain’s Got Talent. Její aktuální album The Gift sice smíchalo vánoční koledy s písněmi Lou Reeda, Leonarda Cohena či australské kapely Crowded House, ale podstatné je, že v Anglii i Americe okamžitě obsadilo první příčku hitparád a za pouhý měsíc se ho prodaly skoro dva miliony kusů. Ostatně snaží se i tuzemští umělci. Cimbalistka Zuzana Lapčíková vydala album Marija Panna přečistá, Petr Bende obohatil hudební trh záznamem svého vánočního koncertu a písně Tichá noc, Purpura (v duetu s Martou Kubišovou), Ave Maria nebo The Christmas Song (zde uvedené jako tradicionál s českým textem Pavla Vrby) se objevily na desce Bílé Vánoce mnohonásobné slavice Lucie. Mimochodem, nechybí tady ani proslulé Rolničky. S dědou Mrázem, pochopitelně. Za jeden měsíc a jeden den se jí prodalo 39 000 kusů. Vivat Vánoce!

***

Rekord v prodeji vánočních alb drží Karel Gott. Desky Vánoce ve zlaté Praze se prodalo milion šest set tisíc kusů.

NEJPRODÁVANĚJŠÍ VÁNOČNÍ SINGL BinG CROSBY: White Christmas (1942) Píseň skladatele ruského původu Irvinga Berlina (vlastním jménem Israel Balie) poprvé Bing Crosby uvedl na Štědrý den roku 1941 ve svém rozhlasovém pořadu The Kraft Music Hall. Podle vlastních slov byl přesvědčen, že nemá šanci na přežití. Přesto ji v květnu příštího roku natočil na desku - trvalo mu to pouhých 18 minut! Podle Guinnessovy knihy rekordů se této nahrávky dodnes prodalo přes padesát milionů kusů, což z ní činí nejúspěšnější singl všech dob!

NEJPRODÁVANĚJŠÍ VÁNOČNÍ ALBUM ELViS PRESLEY: Elvis’ Christmas album (1957) Svou v pořadí teprve čtvrtou desku zasvětil král rock’n’rollu Vánocům. Zařadil na ni slavné písně jako Santa Claus Is Back In Town od Jerryho Leibera a Mikea Stollera, White Christmas od Irvinga Berlina či Silent Night autorské dvojice Joseph Mohr a Franz Gruber. Na vrcholku zámořského albového žebříčku setrvala deska čtyři týdny a dodnes se jí prodalo přes třináct milionů kusů, což z ní činí komerčně vůbec nejúspěšnější vánoční album.

NEJSLAVNĚJŠÍ VÁNOČNÍ PÍSEŇ FRanz XaVER GRuBER: Tichá noc (1818) Píseň Tichá noc (Stille Nacht, Heilige Nacht) zkomponoval 24. prosince 1818 varhaník kostela sv. Mikuláše v hornorakouském městečku Oberndorf nedaleko Salzburku Franz Xaver Gruber. Několik dní předtím se ve zmíněném kostele porouchaly varhany, a tak tehdy šestadvacetiletý pomocník faráře Joseph Franz Mohr přinesl varhaníkovi báseň s žádostí, aby ji zhudebnil pro dva sólové hlasy, sbor a kytaru. Stalo se a Tichá noc se zpívá dodnes

NEJZNÁMĚJŠÍ VÁNOČNÍ CHARITA Band aid: do They Know it’s Christmas? (1984) Začalo to televizní zprávou na stanici BBC reportéra Michaela Buerka, který informoval britskou veřejnost o vypuknutí hladomoru v Etiopii. Záběry na kost vyzáblých černoušků otřásly Bobem Geldofem, vůdčí osobností irské punkrockové kapely, která slavila úspěchy koncem sedmdesátých let. Představitel Pinka z filmové podoby The Wall od skupiny Pink Floyd se rozhodl pomoci. Kontaktoval zpěváka a skladatele Midge Urea z tenkrát velmi populární skupiny Ultravox a společně sepsali píseň Do They Know It’s Christmas? Ale aby byl dopad charitativní nahrávky, jejíž výtěžek putoval do Etiopie, co největší, oslovila autorská dvojice většinu tehdejších nejslavnějších hudebních hvězd - U2, Genesis, Spandau Ballet, Duran Duran, Heaven 17, Style Council, Bananarama, Kool & The Gang, Police, Culture Club, Big Country, Frankie Goes To Hollywood a zpěváky Paula McCartneyho a Davida Bowieho. Kapela nazvaná Band Aid byla na světě. A 29. listopadu vyšla jejich společná píseň Do They Know It’s Christmas? Ještě předtím Bob Geldof využil svého času ve velmi sledovaném pořadu Richarda Skinnera na BBC 1, kde měl původně propagovat novou desku Boomtown Rats, aby posluchače seznámil s chystanou nahrávkou, jejíž prodej měl pomoci obětem hladomoru. Podařilo se - skladby se jen za první týden prodalo přes milion kusů a pět týdnů vedla britský singlový žebříček. Jen v ostrovním království se jí nakonec prodalo přes tři a půl milionu kusu, což z ní až do roku 1997, kdy se prodalo přes pět milionů desek s písní na počest Lady Diany nazvanou Candle In The Wind od Eltona Johna, činilo nejúspěšnější singlovou nahrávku v britské historii. Úspěch této vánoční skladby vedl napřesrok k obřímu charitativnímu koncertu Live Aid, za nějž si Bob Geldof „vykoledoval“ titul sira.

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...