Pouhá jedna minuta stačila k tomu, aby obraz Spící od české malířky Toyen vydražila za vyvolávací cenu 20 milionů korun neznámá dáma. Aukční rekord ale nepadl, takže nejdražším českým umělcem dál zůstává František Kupka. PRAHA Za vyvolávací cenu 20 milionů korun se včera odpoledne na pražském Žofíně vydražilo vrcholné dílo evropského surrealismu s názvem Spící od české malířky Toyen. Rekord tedy padl pouze napůl, rekordem na českém trhu byla totiž již samotná vyvolávací cena.
Obraz namalovaný v roce 1937, považovaný Karlem Srpem z Galerie hlavního města Prahy za jakési „logo tvorby Toyen“, se dražil na jarní aukci pořádané Galerií Pictura v samostatné dražbě. S napětím očekávaný prodej za přítomnosti médií proběhl velmi rychle.
Milionové Ztroskotání Spící, uvedenou v katalogu pod číslem 250, vydražila neznámá dáma v sále během minuty. Další nabídky od přítomných v síni ani po telefonu nepadly, a tak se ťuknutí kladívka ozvalo jen třikrát. Jednatel Galerie Pictura Michal Šeba po dražbě uvedl, že je spokojený, protože se Toyen prodala za reprezentativní cenu.
„Samozřejmě že bych byl rád, kdyby to bylo o něco víc. Osobně jsem tak trochu počítal o tři až pět milionů více. Na druhou stranu je skvělé, že se za tuto sumu Toyen vůbec prodala.“ Na otázku, zda toto uznávané a krásné dílo zůstane v českých rukách, odpověděl: „Myslím, že zůstane v českých rukách a na tuzemské půdě.“
Po prodeji nejsledovanějšího obrazu nedělní aukce zavládl v sále velký šum a diskuse. Ukázalo se, že je zde mnoho pracovníků médií, a i ostatní očekávali výsledek dražby obrazu, který působí jako magnet. O Spící se i v minulosti zmiňovali všichni hlavní představitelé pařížského surrealismu od André Bretona po Radovana Ivsiče. Během aukce nebyl obraz z bezpečnostních důvodů vystaven. Spící ale není jediným obrazem Toyen, který se v poslední době dražil. Například její plátno Ztroskotání ve snu (1934) bylo nedávno v soukromé dražbě prodáno za 13 milionů korun.
Nevyzpytatelná aukce Aukce ovšem nabídla přes 380 dalších exponátů od celé řady autorů, byla zde díla Williho Nowaka, Josefa Čapka, Františka Hudečka, Pavla Nešlehy, Václava Boštíka, Jaroslava Šerých, Vincence Beneše a mnoha dalších. S celkovým prodejem byl Michal Šeba podle svých slov spokojený. Aukce totiž přinesla i řadu menších překvapení, která sice neaspirují na rekordy, ale jejich vydražená suma v porovnání s vyvolávací cenou byla překvapující. Například olej od Jaroslava Procházky (1886-1949) s názvem Hradčanské náměstí začínal na 18 tisících korun. Svedl se však o něj boj mezi dražitelem v sále a po telefonu, který skončil telefonickým limitem na 48 tisících korun.
Zabodovala i Kampa rovněž od Jaroslava Procházky, která se z 18 tisíc vyšplhala na 80 tisíc korun. Suma za Klášter ve Splitu od Aloise Schneiderky (1896-1958) se zdvojnásobila, z vyvolávací ceny 10 000 se dostala na 20 tisíc korun. Takových případů bylo několik, na druhou stranu se třeba neprodal Max Švabinský, za jehož Stabat mater stačilo dát deset tisíc korun. Opět se potvrdilo, že výsledek aukce, přes všechny prognózy, sledování trhu, zájmu sběratelů a dalších ukazatelů, je vždy nejistý a mnohdy nevyzpytatelný. Oficiální trh s uměním, který v republice čtyři desítky let prakticky neexistoval, slaví již několik roků svoje znovuzrození. O to více v posledních letech roste zájem milovníků umění i sběratelů o aukce, o čemž svědčí jejich již tradičně velká návštěvnost, vysoké tržby i často velmi dramatické zvraty při dosahování konečné sumy. Potěšující je, že se tak stále více derou na výsluní zájmu díla tuzemských autorů, z nichž mnozí kvůli režimu a pracovním příležitostem žili a tvořili v zahraničí.
***
Tajemná malířka Toyen neboli Marie Čermínová
Významná česká malířka, představitelka evropského surrealismu (1902-1980), je sama obestřena mnoha tajemstvími. V jednadvaceti letech se vzdala svého jména a přijala pseudonym Toyen, mluvila o sobě v mužském rodě, jako muž se také oblékala a na tehdejší dobu nosila nezvykle krátký pánský účes. V roce 1923 se připojila k avantgardnímu sdružení mladé české generace Devětsil. Poté vstoupila i do Spolku výtvarných umělců Mánes, v roce 1934 patřila mezi zakládající členy Skupiny surrealistů. Po skončení druhé světové války odešla s básníkem Jindřichem Heislerem do Paříže, kde také zemřela. O Toyen jako o člověku nejlépe svědčí fakt, že za války u sebe schovávala před nacisty J. Heislera. Její rozsáhlé dílo zahrnující obrazy, kresby, koláže, ilustrace a další tvorbu je po všech stránkách originální a nenapodobitelné. Za zcela výjimečnou lze označit zejména její tvorbu s erotickou tématikou. baf
Obraz namalovaný v roce 1937 je považován za jakési „logo tvorby Toyen“. Svou cenu získal i díky častým reprodukcím.
NEJDRAŽŠÍ OBRAZY PRODANÉ V ČESKU
