Pondělí 17. června 2024, svátek má Adolf
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Tři krize

Česko

POSLEDNÍ SLOVO

Klasické divadelní drama má pět částí. První je expozice, to je stručné uvedení do děje, tedy úvod, ve kterém se zhruba dozvíme, o co jde. Pak přijde kolize a příběh se rozvíjí. Nastává krize a vše se zdá být neřešitelné. Další vývoj pak signalizuje jakýsi obrat k lepšímu. Tato čtvrtá část se označuje jako peripetie. Po ní divák prožije chvíli posledního napětí a přichází vyřešení problému, které se nazývá katastrofa, a to i v případě, že příběh dopadne dobře. V antickém dramatu, ale i jinde, se mnohdy o zdárný konec postará nějaké božstvo, které je spuštěno mechanicky z nebe na jeviště pomocí nějaké mašiny, a proto se takový boží zásah nazývá deus ex machina. Krize je tak doslova zažehnána.

Na planetě probíhá hned několik krizí najednou. Pro důležitou část světové populace je to například krize středního věku. Vzpomínám si na toto své období života. Bylo to ještě za totality, a tak jsem například svou tehdejší finanční krizi nemohl řešit tak jako současní třicátníci. Takový středně starý chlapík může dnes bez problémů zavolat do nějakého bulvárního časopisu, kde se ozve: „Dobrý den, tady je Rytmus hnoje. Co pro nás máte?“ „Mám takovou zajímavost. Měl jsem sexuální styk s Ondřejem Vetchým. Kolik byste mi dali za tuhle informaci?“ „Za Vetchého je 80 000 korun.“ „A kolik by bylo za Jiřího Bartošku?“ „Za Barťáka je sto dvacet litrů.“ „Aha, tak radši s Bartoškou,“ řekne ten bystrý šibal a inkasuje.

Já mám krizi stáří. Ještě že se o seniory hezky stará ČSSD. Krajské volby utancovala na třiceti stříbrných z hliníkové slitiny. A až vyhraje volby parlamentní, udělá svou reformu zdravotnictví. Ne že se bude u lékaře platit, ale každý, kdo přijde do ordinace, dostane padesátikorunu. A kde se na to vezmou peníze? To je jednoduché. Paroubkův sbor už léta zpívá písničku, která se v Čechách tak pěkně poslouchá: „S námi to nehne, na nás to neplatí. My si dáme zahrát, on to někdo zaplatí.“ Komunisti zpívají druhý hlas. Nad Kladnem je už zase rudá záře. Kdo tohle může mít rád? Snad jen středočeský hejtman, kterému není třeba věřit ani to, že je doktor.

Světovou finanční krizi prý zavinilo masové selhání top managerů v bankovnictví. Několik stovek těchhle šibalů propadlo náhle davové psychóze své branže. Začali ze zištných důvodů produkovat finanční jedy, které jiné bankovní domy negramotně nakupovaly, a otrávily si tak své peněžní prostředí a jiní finanční giganti je za to chválili. Jako by si řekli: „Bankovní manageři všech zemí, spojte se!“ Něco jako výstřel z Aurory. Teď jsme v krizi, přijde několikaletá peripetie s chvílí posledního napětí. Ale nezjeví se žádné božstvo. Deus ex machina nám nepomůže. Přijde však katarze, termín, který se také vyskytuje v teorii antického dramatu. Znamená vnitřní očištění.

P. S.: Nespěchejme s ratifikací Lisabonské smlouvy. Krize nám brzo ukáže, jak ten dokument straní velkým státům. Francouzský prezident Sarkozy je pochodující replika z Orwellovy Farmy zvířat: „Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější.“ Ať žije Irsko!

***

Divák prožije chvíli posledního napětí a přichází vyřešení problému, které se nazývá katastrofa, a to i v případě, že příběh dopadne dobře

Tomáše Baldýnského dnes zastupuje herec a publicista Michal Pavlata

Autor: