Stěžejní zpráva z portrétu výborného českého herce Jana Třísky v rámci cyklu Po stopách hvězd zní, že jeho životními rolemi byl Trubadúr v televizní Popelce a Široko v seriálu Rychlé šípy. I za předpokladu, že divadlo je velice prchavá záležitost, je to skutečně famózní objev. Možná by autoři zmíněného cyklu přece jenom mohli vzít na vědomí, že paměť divadla se pěstuje. Existují rozsáhlé dokumentační fondy řady institucí, monografie, lexikografická literatura. A také živí odborníci a pamětníci. O tom všem tvůrci nejenom tohoto dílu, ale celého projektu nemají zřejmě ani ponětí, protože to, co předvádějí v poměrně luxusním vysílacím čase, je otřesné. Jan Tříska jistě hrál ve zmíněných kusech určených dětem a mládeži, ale to byly okrajové záležitosti a je úplně jedno, jestli si tehdy pár puberťáků vtisklo do paměti, jak běhal po střechách Stínadel.
Je skandální, že v profesionálně vyrobeném dokumentu někdo může založit hodnocení kariéry prvotřídního herce na takové marginálii! Vždyť jeho divadelní role v Národním jsou už dávno zapsané v dějinách českého divadla a opravdu to nebyl jen Romeo ve slavné inscenaci Otomara Krejči, kterou filmový publicista Sedláček rozšafně označil za „událost v pražských uměleckých kruzích“. Protože pan Sedláček hoví filmu, byl Jan Tříska v dokumentu hodnocen výlučně jako filmový herec, což je nesmysl – gró jeho tvorby od 60. let až do emigrace spočívalo v divadle. Teprve s návratem po roce 1989 dostal několik příležitostí ve filmu, které skvěle zúročil. Ale rovněž i v divadle – v dokumentu však byl Lear připomenut jen letmo a o jeho zatím poslední roli Riegera v Odcházení ani zmínka. Také výběr hostů o Třískovi promlouvajících je téměř směšný. Nic proti loutkoherečce Evě Hruškové, která hrála Popelku a bezelstně přiznala, že se tehdy ani s panem Třískou nepotkala. Jinak ho ale samozřejmě obdivovala. Roztomilé. Zbývá dodat, že nebyla sama. Pan Tříska totiž byl už tenkrát docela v průšvihu vzhledem ke svým aktivitám v srpnu ’68, a tak vzal i toho Trubadúra. Kde je jeho skvělá partnerka Marie Tomášová, režisér Otomar Krejča, dramaturg Divadla Za branou Karel Kraus a další herečtí kolegové, pamětníci, odborníci, aby řekli něco smysluplného? Místo toho Hynek Bočan vykládá o Třískově hopsání v Rychlých šípech.
