zamyšlení nad situací v Troji

Je mi velmi líto, že starostka Troje paní Maurerová byla odvolána. Je zřejmě opravdu, tak jak jí vyčítají její odpůrci, až příliš nekompromisní. V některých závažných případech však nelze dělat kompromisy. Sama bydlím v Troji a na rozvoji této lokality mi velmi záleží.Procestovala jsem většinu evropských hlavních měst a v žádném z nich jsem se nesetkala s tak malým podílem zeleně jako v Praze. Oblast, která byla ješte nedávno oázou zeleně a klidu, se v posledních dnech stává pouze obrovským parkovištěm aut přijíždějících do Pražské zoologické a botanické zahrady. Tam, kde se ještě nyní podél Vltavy projíždějí cyklisté a bruslaři a s kočárky procházejí maminky a tatínkové, má zanedlouho stát široká asfaltová silnice vedoucí do zoo. Podle ředitele pražské zoo Fejka prý chudáci maminky a tatínkové s dětmi a starší občané musí mít možnost dopravy automobilem až k branám zoo. Nerozumím tomuto tvrzení. Mají snad dnešní lidé horší nohy než generace našich rodičů a prarodičů? Měla jsem to štěstí, žít dva roky ve Vídni, kde kolem Dunaje existují kilometry a kilometry stezek pro cyklisty a bruslaře a dokonce se jim řeku podařilo vyčistit tak, že se tam lidé sluní a koupou na oblázkových plážích. S dětmi jsme tam, tak jako všichni ostatní vídeňáci, jezdili veřejnou hromadnou dopravou a bylo nám fajn. Mám ráda zoologické i botanické zahrady, byla bych ale ráda, aby se moje děti mohly v budoucnu setkat s přírodou i v "realitě". Je až s podivem, že v době globálních klimatických změn stále existují lidé bojující za rozvoj masového automobilismu a ničení přírody. Budoucnost je záležitostí naší volby. Nemám nic proti používání aut pro případy, kdy nemohu použít jiný dopravní prostředek. Myslím si ale, že města by si klidně vystačila s veřejnou hromadnou dopravou. A náklady na její zkvalitnění jsou jistě menší, nežli stavby nových a nových silnic. Nevím za koho bojuje pan Fejk, ale mám dojem, že za nás maminky s malými dětmi to asi rozhodně nebude.