BRNO Stavba Královopolského tunelu může pokračovat. Ministerstvo dopravy ji s drobnými úpravami znovu povolilo. Bez ní hrozí Brnu dopravní kolaps.
Protestující sice okamžitě oznámili přípravu nové žaloby, kterou už jednou stavbu zablokovali - pokud se k ní ale soud stejně jako k té předešlé dostane až za tři roky, bude už v té době tunel v provozu.
Stavba téměř dokončeného tunelu se znovu rozeběhne za 15 dní, po které musí rozhodnutí viset na úřední desce. Martin Novák z ministerstva potvrdil, že listina nese datum 28. února.
Ministerstvo muselo znovu rozhodovat o odvolání proti stavebnímu povolení. Připomínky soudu vyřešilo: například přidalo podmínky, které říkají, že stavba musí splňovat hlukové předpisy účinné v době kolaudace.
Právě to je ale kámen úrazu: politici už před časem oznámili, že hodlají dosáhnout snížení některých norem, a hygienici proti tomu mnoho nenamítají. „Dosud přitom platilo, že rozhodující jsou limity v době vydání stavebního povolení, a to je datováno rokem 2005,“ poukázal na jeden ze sporných bodů Karel Štěpaník z protestujícího sdružení VMO. Brněnští aktivisté jsou tak přesvědčeni, že ministerstvo dopravy si tak chystá cestu pro to, že zvýšená hlučnost dopravy po dokončení Královopolského tunelu se do nových limitů vejde.
Obdobné dopady budou mít podle Štěpaníka i další podmínky ministerstva, jako například měření hluku už za zkušebního provozu tunelu nebo to, že případná protihluková opatření vzniknou dodatečně. „A z čeho a kdo je pak zaplatí, když tunel už bude dokončen a peníze tak vyčerpány?“ ptá se. Je téměř přesvědčen, že novou žalobu podají. „Nic jiného nám asi nezbyde, rozhodnutí ministerstva dopravy vypadá spíš jako pohrdání soudem,“ konstatoval včera.
Už dříve se Štěpaník sešel s generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic Jiřím Švorcem. Ten po setkání pro LN uvedl, že se například dohodli na tom, že by dopravní značení mělo vozidla jedoucí z pisáreckého údolí navádět rovně do tunelu, aby nezpomalovala při odbočování na Hradeckou. Teď se stejná podmínka objevila i v samotném povolení. S tím jsou také jako s jednou z mála věcí spokojeni i členové sdružení VMO. „Za smír bych to ale neoznačil,“ poznamenal Švorc - a nynější situace jeho slova potvrzuje.
Původně měla auta tunely začít jezdit letos na podzim, problémy však zahájení provozu odsunou na jaro příštího roku. Každý měsíc zpoždění přitom stojí desítky milionů korun. Aktivisté a instituce se dohadují, kdo je viníkem. Aktivisté namítají, že úřady nerespektují jejich práva, zejména politici už začínají používat vůči straně protestujících nevybíravá slova.
Stavba je v současné době nejvýznamnějším dopravním projektem na jihu Moravy. Cena dvou souběžných tunelových rour i navazujících křižovatek dosáhne podle odhadů deseti miliard korun. Uzavře stavbu Velkého městského okruhu na severu Brna.
„Úzkým hrdlem zůstává údolí Svratky, kde zůstává dvouproudá silnice mezi svahem pod Wilsonovým lesem a řekou Svratkou,“ připomíná náměstek primátora Robert Kotzian. Projekt tam počítá se zahloubením tramvajové trati do skály a úpravou silnice včetně jejího překrytí ekomostem vedoucím zeleň ke Svratce. Větší část nákladů na Velký městský okruh platí stát - ten však na tuto stavbu zatím peníze nevyhradil.
Sporná křižovatka v Žabovřeskách
Spory se týkají západního výjezdu z 1,25 kilometru dlouhých rour Královopolského tunelu. V místě, kde ústí do Žabovřeské a Hradecké ulice, vzniká v Brně-Žabovřeskách křižovatka (model na snímku). Její podoba vadí části lidí ze sousedních domů, kteří proti ní protestují už několik let. Žádali například větší zahloubení a překrytí trasy.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
