To nejšokantnější, co člověk může vidět v nesestříhané debatě mezi šéfredaktorem časopisu LUI a Mirkem Topolánkem, dosud média dostatečně nepřetřásají. Na otázku „Pane předsedo, zkuste pěti slovy popsat klasického homosexuála“ předseda ODS odpověděl: „Normální člověk, který bojuje za svá práva.“ Ano, přátelé. Předseda liberální strany, a neuměl počítat do pěti. Divím se, že na to američtí volební poradci sociální demokracie dosud nepoukázali.
Zbytek Topolánkových hříchů se ale v této zemi za hřích nepokládá. Vzájemnému urážení politiků se říká „razantní politický styl“ a Topolánek není zdaleka jediný, kdo jej používá. Je sice srandovní, že tentokrát urazil ty, kteří jsou buď jeho spojenci anebo nebyli vyloženě na straně soupeře, ale ne zas tolik, aby kvůli tomu nemohlo být v novinách něco zajímavého. A pokud se Topolánkových paušalizujících názorů na historii církve týká, ty se mohly dotknout jen toho, kdo našeho Mirka dosud pokládal za filozofa (osobně se domnívám, že jeho nehledaná slova o liturgickém brainwashingu by podepsala ne právě malá část Čechů), nebo alespoň inteligentního politika (protože inteligence je ,rozumová schopnost řešit nově vzniklé nebo obtížné situace; schopnost učit se ze zkušeností; schopnost přizpůsobit se‘ a Mirek Topolánek svou schopnost poučit se z problémů, které mu jeho výbušná ústa připravila, zatím neprokázal), jinak snad nikoho. Znám sice státy, kde by se hulvát tohoto ražení do vyšších politických pater nikdy nepropracoval, ale o tom je marno psát (a jak bych mohl, sám nejsem ani způli tak zjemnělý, jak bych toužil být, tuhle jsem si pustil laptop na nohu a mluvil jako Topol nejmíň půl hodiny), a my mezi takové země nepatříme.
Naopak, u nás bohužel ta hysterická a svatouškovská reakce všech okolo dělá z Topolánka sympaťáka. Mám-li si vybírat mezi tím, kdo své relativně příčetné názory formuluje hrubým a zjednodušujícím způsobem, a těmi, kdo místo toho, aby ho nějak elegantně klepli přes prsty, vyrobí ze lživé dezinterpretace jeho výroků obří kampaň a ani se netají, že jejich motivací je jen politický zisk, musím si vybrat prvního. Bez velké radosti, unaveně a demotivovaně, ale co mi zbývá. Copak u nás nikdo nedokáže elegantně reagovat na hrubiánství? Premiér reaguje na obvinění z nedostatku odvahy tím, že se tedy s Topolánkem nebude bavit, což tedy není žádná chrabrá reakce (kdyby mu slíbil, že napříště bude při jednání o požadavcích ODS vystupovat tvrději, to by byla jiná), Jiří Paroubek vytáhl na Topolánka přirovnání k Heydrichovi a tvrdí, že jeho výroky jsou „fašizoidní“, pro jeho kolegu Michala Haška to je zas slovník „kovaného marxisty“ (socdemáci mají zjevně v koordinaci názorů ještě mezery). A kde je kníže? Spí?
Když hloupého vyhodíte dveřmi, vrátí se oknem. Natrvalo se ho zbavíte, když ho obklopíte chytrými. To odejde sám.
Takže zoufale potřebujeme hodně chytrých.
