Podle Jana Papeže, místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR), v některých případech může jít dokonce o lidi, kteří přijeli do metropole poprvé. „Oni průvodcují po Praze, ale žádný Čech naopak nemůže například provádět jen tak ve Španělsku. Nechápu, proč u nás pracují bez problémů zahraniční průvodci,“ vysvětluje Papež.
Movitější cestovatelé
Bez služeb na úrovni včetně kvalitního průvodcování nemůže metropole podle Papeže nikdy nalákat movitější klienty, kteří zde utratí více peněz a nepřijedou jen za alkoholem. Většina turistů, kteří nyní Prahu navštěvují, se ubytovává ve tří, maximálně čtyřhvězdičkových hotelích.
„Máme tři tisíce licencovaných a velice zkušených průvodců. Jsou to prověření lidé, kteří dělají pravidelně zkoušky z vědomostí, jazykového vybavení a podobně,“ říká Papež.
Miroslav Prokeš, tajemník z Asociace průvodců ČR, si myslí, že celému odvětví se po covidu ještě nezačalo dařit. Z oboru zcela odešla třetina původního počtu průvodců a podmínky v jejich odvětví stále ještě nejsou optimální. „Více k nám zatím cestují spíše jednotlivci než organizované skupiny. Před pandemií byla velká část turistů z Japonska a Koreje. Ti tu zatím nejsou,“ vysvětluje Prokeš.
Podle oslovených odborníků by cesta k certifikovaným průvodcům měla vést přes turistické informační kanceláře. Zejména takzvaní průvodci „deštníkáři“ ale turisty odchytnou ještě předtím, než si ke kvalitním službám najdou cestu. Tradiční místo, kde se v Praze nabízejí služby neoficiálních průvodců, je roh Pařížské ulice a Staroměstského náměstí.
Když se na místo přišel podívat redaktor MF DNES, zastihl pět lidí nabízejících své znalosti, průkazem průvodce byl viditelně označen jen jeden. U ostatních nebyla žádná garance kvality poskytované služby. To se potvrdilo jen o kousek dál, v barokním areálu Klementina, kde „odborný výklad“ v angličtině zahrnoval nesprávné informace, že jde o renesanční památku.
Řada zahraničních průvodců se chová podobně. Redaktor MF DNES zastihl na Karlově mostě anglicky mluvící průvodkyni bez visačky, jejíž výklad připomínal spíše nepřipraveného žáka u tabule. Turistický bedekr, který svírala v ruce, ukazoval, odkud zřejmě čerpala informace.
Strážníci reagují jen na oznámení
Kontroly nelegálních průvodců jsou v kompetenci strážníků, podle vyjádření městské policie ale konají jen v případě, kdy dostanou oznámení. Údaje o počtu kontrolovaných průvodců ale strážníci nemají. Aktivity přitom nejsou legální, ani když si průvodci s deštníky s nápisem Free Tours neříkají turistům o peníze, ale spoléhají se na spropitné. Dalším trikem je zastírání průvodcovství provozováním veřejné sbírky.
Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) hrozí lidem bez průkazu pokuta 100 tisíc korun a těm, kteří nemají živnostenské oprávnění dokonce půlmilionová sankce.
Pražská radní Hana Třeštíková (Praha sobě), která má mimo jiné na starosti turismus, slibuje, že město se společně se strážníky na kontrolu dodržování pravidel více zaměří.
„Také připravujeme systém známky kvality, který by pomohl přijíždějícím turistům se lépe zorientovat,“ říká radní. Praha by u nositelů známek garantovala, že poskytnou služby na vysoké úrovni.
Městská organizace Prague City Tourism také prosazuje myšlenku, aby průvodci měli živnost vázanou místo volné, a splňovali tak přísnější kritéria.
Národní průkaz průvodce má nyní dva stupně. Pro ten první se stačí na MMR jen prokázat maturitním vysvědčením. „Průvodci Free Tours by měli mít alespoň průkaz prvního stupně,“ vysvětluje Prokeš. Průvodci druhého stupně musejí mít zkoušku u akreditované organizace.
