Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Tydlidom

Česko

POSLEDNÍ SLOVO

Letos zase začali dřív než loni. První koledu jsem zaslechl už v půlce listopadu, subliminálně se vinula mezi umělými fíkusy ještě inkognito, bez textu, jako zasunutá vzpomínka, závan vůně, abychom si vzpomněli. Ale sotva jim dal prosinec alibi, zas do nás začali prát dujdaj dujdaj dujdajdá horem dolem.

Donedávna mi připadalo mile ironické, že nám k nákupům vyhrávají písně, co se kdysi zpívaly při žebrotě u sousedů, že se lidé potácejí po mramorových chodbách zhrouceni pod tíhou plazmových televizí a shůry se jim k tomu line „přišli chudí pastuškové“, ale když jsem tuhle v supermarketu zaslechl „nesu si pytel/ kdo mi ho dá plný/ bude můj přítel/ kdo mi dá půl/ vezmu naň hůl“, napadlo mě, zda nám tím náhodou nechce někdo něco naznačit. Zda si ti drsní koledníci, kteří kdysi svým donátorům bez uzardění tvrdili, že Ježíšek „chlebíčka nechce bráti/ nakrmila ho máti/ radš tolárek neb dukátek/ máte poslati“, kteří pro výpalné chodili i v noci („panímámo vstaňte/ koledu nám dejte“) a neomaleně vyhrožovali, že „když nic nedáte/ brzy uhlídáte/ rozbijem vám všechny hrnce/ co v polici máte“, si za ta století nenašetřili a nezjistili, že mnohem praktičtější než obcházení se džbánem – už kvůli těm nehodám na ledu – je donutit lidi, aby přišli za nimi. Do obřích koledních center navržených tak, že příchozí prostě nemohou nedat.

Metody jsou podobné – nízká cena („dost málo darujte/ groš neb zlatý“) je ještě oslazena účastí v soutěži („budete za to vzati/ do nebe jistě/ pravím na místě“) – dnes dokonce ve výhodnější nabídce: nikoli po smrti, už za života. A s British Airways. A pokud by někomu ta souvislost nepřipadala dost zjevná, posloužím zážitkem z loňska. Vyhrávání koled přerušilo služební hlášení, takže jsme všichni jasně slyšeli: „Ježíšku, panáčku, dostavte se na pokladnu devět.“

Nestojím ve frontě svatouškovských komentářů o duchovní/rodinné/citové podstatě Vánoc, které nás vybízejí, abychom se vzpamatovali a ve svátečním čase našli sílu se na chvíli zastavit a rozjímat. Pro noviny přetékající předvánočními inzeráty to jsou odpustky, jimiž se vykupují z hříchu chamtivosti, pro jejich autory terapie. Ale pokud se skutečně na chvilku zastavíte – ideálně pod reprákem či u rádia –, koledy vám řeknou pravdu. Že duch Vánoc už staletí stojí na kombinaci citového vydírání jedněch a uplácení druhých („Bude křepelička/ vyrážet Ježíška/ u hlavičky jeho sedávat/ pět peněz mu bude čítávat/ pět peněz/ ach, kýž jsem v nebi dnes!“). Že konzum a spěch je jejich součástí odjakživa, ať se platilo troníčkem či eurem („Před vánoci na ten tejden/ neminul ani jeden den/ by nebylo shánění/ a do města chodění.“)

Nenechte si komentáři kazit náladu. Není za co se stydět. V těsném závěsu za chudáky pastýři, kteří – dejme tomu – dorazili do Betléma z dobra srdce, totiž vždycky přijíždějí tři králové se zjevným záměrem uplatit narozeného zlatem, kadidlem a myrhou. Jistě, je symbolické, že přijíždějí druzí a pozdě. Ale zas už jsou slevy.

Vyhrávání koled přerušilo služební hlášení, takže jsme všichni jasně slyšeli: „Ježíšku, panáčku, dostavte se na pokladnu devět.“

Autor:

Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO

Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.