Ať se na krizi vládní koalice díváme jakkoliv, dojdeme k témuž závěru: je to úloha z počtů pro 5. třídu, úloha o tom, jak se dopočítat většiny. Kdo říká A, musí dodat B.
Kdo říká, že ve vládě nemají sedět ministři Věcí veřejných spjatí s firmou ABL (a který z nich není?), ať dodá, jak se bez VV dopočítat 101 poslance. A kdo říká, že chce jasně vidět cifru 101, ať dodá, jak se zbavit problému VV/ABL. Toť vše.
Ta početní úloha nemá řešení, z něhož by hlavní aktéři vyšli bez ztráty tváře. Ale oprostíme-li se od aritmetiky a podíváme-li se na to trochu cynicky, dostaneme konkrétnější obraz.
Nečasova parta zahájila reformy. Snad si teď myslí, že kdyby vyměkla vůči VV, ztratila by mravní kredit i šanci na znovuzvolení. Ale vláda, která se pouští do tvrdých reforem, by se znovuzvolením neměla počítat vůbec. Udrží-li se teď za cenu kompromisu, možná to v roce 2014 u voleb projede, ale zůstane za ní reformní dílo. Projede-li to v šachové partii už nyní, zůstane za ní pocit, že se neúspěšně pokusila o roli mravního majáku.
To je teď úloha pro Petra Nečase. Je dosti cynická, vůbec ne pro 5. třídu.
