Seriál o DIY (tzv. Udělej si sám) přístupu k vytváření hudby přinesl množství různých reakcí. Většinu pozitivních, pár pochybovačných. Kromě citlivého, nicméně vytrvalého posměchu kolegy Ondřeje Horáka, autora nikdy nevydaného seriálu Napište a vydejte si vlastní románřeku, byla hlavním motivem těch méně nadšených e-mailů „bezbřehá naivita a budovatelský optimismus“ textu, jak to nazval jeden ze čtenářů.
V několika věcech se se seriálem rozcházel, především co se finanční stránky týče: „Ne každý styl je kompatibilní s tzv. lo-fizvukem, a když chce člověk nahrát něco jiného než experiment, nevystačí s technikou za pár korun. Náklady na kvalitní aparaturu často vyrostou do takových výšin, že hudebník musí chodit do časově náročné práce, aby se vůbec uživil.“
To je pravda. Hudebník, který se chce hudbou živit, si skutečně s mikrofonem za pár korun nevystačí. Seriál se ale nevěnoval studovaným profesionálům s ambicemi hrát v symfonickém orchestru nebo stadionové rockové kapele, naopak se snažil ukázat, že i experiment a tzv. lo–fizvuk jsou způsoby, jak lze dělat hudbu – ať zní, jak chce amatérsky. Vydělat se na ní, pravda, moc nedá, pokud není autor na výjimečně správném místě ve výjimečně správný čas. Jak ale bylo zmíněno, všichni, kdo takto cokoliv tvoří, dělají to z čiré radosti a, ano, pověstné lásky k hudbě.
Byly ovšem i pozitivní reakce a kupodivu některé z nich přicházely z malých vydavatelství, ačkoliv jedním z témat seriálu bylo i to, jak se obejít bez labelu (byť se mluvilo především o majorech). S hledáním nových cest vydávání desek má zkušenosti např. Championship Records. Lukáš Rychtařík s nadsázkou říká: „Kdybych původně nedělal v marketingu, tak bych asi neuměl vydávat desky.“ Vloni label vydal poměrně netradičním způsobem nové album skupiny Obří broskev. Master cédéčka zaplatil server, který funguje podobně jako „úložna dat“ Rapidshare. com, výměnou za čtyři nové tracky z desky zdarma ke stažení na Hellshare.com.
Tento „kšeft“ se pak rozrostl o regulérní spolupráci. Z muzikantů sice nejsou milionáři, ale jejich hudba se dostala k mnoha potenciálním fanouškům. V podobně alternativních distribucích chce label i nadále pokračovat. Protože jak říká Canny, zpěvák Obří broskve: „Je potřeba hledat nové cesty vydávání, šíření a financování hudby, protože kdybychom měli čekat, až se hudební průmysl přetvoří sám od sebe, ukoušeme se všichni nudou.“
O autorovi| Jana Kačurová, redaktorka LN
