Styl obrazů Vladimíra Zubova, pokud tak lze označit jeho malby podle fotografií, známe z pastí na turisty, kterými podnikaví řemeslníci zaplnili zejména historický střed Prahy. Zubov se od nich liší shromažďováním strategických společensko-politických kontaktů. Mezi návštěvníky jeho galerie a objekty jeho portrétů se tváře známé z Blesku doplňují s ministry a poslanci, přičemž mistr nezná politické přehrady: Havel i Škromach, Telička i Bém, Kafka i Nazarbajev. Teď středočeští daňoví poplatníci zacvakali za portrét TGM. Vzhledem k tomu, že Zubov měl Masaryka už nacvičeného, mu zakázka jistě nedala moc práce.
Pro budoucí osud Středočeské galerie, kterou se teď rozhodl vzít do parády hejtman Rath, to nevěští nic dobrého. Jenže na totální nevkus jsme si u politiků už zvykli. Rath ale tentokrát spojil nechutnost estetickou s nechutností politickou: v Zubovovi odměňuje nejen kýčaře, ale i politického spojence. Manžel tzv. zelené rebelky se na posledním zasedání republikové rady Strany zelených hlučně zapojil do boje proti předsedovi Bursíkovi (i ten mimochodem může vzpomínat, jak ve společnosti Kateřiny Jacques kdysi Zubovovu galerii navštívil). Sociálnědemokratická pátá kolona u zelených, přezdívaná též Tvrdíkovo křídlo, se hlásí o svou odměnu.
Čtěte „Spor o stěhování...“ na str. 15
