BRUSEL Ministři zahraničí států unie včera v Bruselu posvětili dlouho odkládanou misi do Čadu a Středoafrické republiky. Bezmála 3700 vojáků tam bude hlídat uprchlíky z krveprolitím zmítaného Dárfúru, provincie v Súdánu, který s oběma státy sousedí. První vojáci vyrazí do regionu už tento týden.
Čadská operace, plně v provozu od března, bude největší v historii unie - jak počtem vojáků, tak objemem peněz. Nejméně rok trvající mise má stát 120 milionů eur, experti ale odhadují konečný účet čtyřikrát až pětkrát větší v závislosti na vývoji situace na místě. Zmíněné téměř čtyři tisíce mužů dá dohromady celkem 14 členských států. Nejvíc Francie, která vyšle 2000 vojáků, a poté Irové a Poláci, každý se 400 muži. 160 mírotvůrců dodá i neutrální Rakousko; právě Rakušané mají v brzku odletět do Čadu a postavit tam základnu pro misi.
Svojí troškou do mlýna přispěje také Česká republika: do operačního štábu mise v Paříži pošle dva důstojníky a státní rozpočet zaplatí jedno procento nákladů, zhruba tedy 1,2 milionu eur. S českými vojáky přímo na místě se nepočítá.
Ministři přijali rozhodnutí o misi s úlevou. Původně se měla rozběhnout v listopadu, státy se ale dlouho nedokázaly shodnout, kdo ji zaplatí a kdo vyšle vojáky. Tvrdým oponentem dělby nákladů byla hlavně Británie, kvůli napnutí svých sil v Afghánistánu a Iráku. Průlom přišel na konci prosince, kdy se Francie, která už má v oblasti vojáky, rozhodla postavit počtem mužů i šekem do čela mise.
Kontingent bude operovat pod mandátem OSN a na papíře vypadá dobře. „Touto operací unie zintenzivňuje svoji snahu přispět k ukončení krize v Dárfúru,“ libovali si šéfové diplomacií. Realita však může otřást efektivitou celého cvičení. Zabíjení vojáci nezabrání Evropští mírotvůrci, kteří mají hlavně „chránit civilisty“ a „asistovat“ stávajícím jednotkám pod hlavičkou Africké unie, nebudou moct použít zbraně jinak než v sebeobraně. V utečeneckých táborech v Čadu a Středoafrické republice, které poskytují střechu nad hlavou bezmála půl miliardě lidí ze tří států a desítek kmenů, už dlouho dochází k násilným střetům.
Rebelové z té či oné země se snaží verbovat lidi přímo v táborech a občas se hovoří o druhé fázi genocidy. Zabíjení mezi Afričany, jak potvrzují evropští experti, ale nebudou moci vojáci mise zabránit. Namířit zbraň proti aktuálnímu útočníkovi v táboře budou moci jen v případě, že jejich vlastní život bude v ohrožení. Skeptici proto varují, že se Evropané stanou jen nejlépe vyzbrojenými roznašeči pytlů s jídlem mezi uprchlíky.
Nevyřešený je také převoz humanitární pomoci, hlavně potravin a léků, z Evropy anebo jiné africké země do Čadu. Dostatečně velká dopravní letadla teď k dispozici má v Evropě jen Rusko a evropské země si je od Rusů pronajímají. Podle zákulisních informací však začali Rusové dělat problémy a za potraviny do Čadu si chtějí vymoct právo zasahovat do chystané unijní mise v Kosovu.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
