PRAHA V USA a Jižní Koreji se konečně schyluje k ratifikaci smlouvy, která byla s jistými obměnami vyjednána již před třemi lety.
Představitelé obou zemí se dohodli, že na některé druhy zboží sníží, nebo dokonce odstraní cla.
Snahou je podpořit vzájemný obchod a o kontrakt usiloval zejména prezident USA Barack Obama, pro kterého jde o významný krok vpřed ke splnění ambiciózního cíle – do roku 2015 zdvojnásobit americký export.
„Jednoduše nechceme být jen ekonomikou, která spotřebovává výrobky z cizích zemí,“ narážel v sobotním projevu Obama na fakt, že Spojené státy již desetiletí více zboží dovážejí než naopak a že americké domácnosti kvůli zadlužování v podstatě financovaly hospodářský růst ostatních států.
Nová pracovní místa Dohoda, kterou musí ještě schválit parlamenty obou zemí, je z hlediska objemu obchodu nejvýznamnější smlouvou od roku 1994, kdy byl vytvořen téměř bezcelní obchodní prostor mezi USA, Kanadou a Mexikem. Podle odhadů by díky ní mohlo v USA vzniknout až 70 tisíc pracovních míst, což je jeden z hlavních Obamových argumentů při přesvědčování opozičních republikánů, aby dohodu nezamítli.
Dále prý smlouva podpoří výrobu dalších produktů hodnotě až 11 miliard dolarů, což je zhruba třetina momentálního amerického exportu do Jižní Koreje.
Nejvýznamněji se smlouva dotkne automobilového průmyslu. Dosud Američané do Koreje nedováželi téměř žádné vozy, protože nedokázali splnit korejské ekologické standardy.
Nově ale bude moci každá americká automobilka dovézt 25 tisíc aut bez ohledu na regulace, z osmi na čtyři procenta bude také snížena celní sazba.
Výměnou za to zruší USA do čtyř let cla na korejské vozy úplně a Korejci také mohou zachovat cla na americké vepřové maso o dva roky déle.
Jednání se ale údajně vůbec netýkalo dovozu hovězího masa, jehož import z USA politici v Soulu v roce 2003 úplně zakázali kvůli strachu z nemoci šílených krav.
Dnes už se sice dovážet smí, ale s vysokým, 40procentním clem. To zvýhodňuje například australské chovatele.
V Jižní Koreji se dohoda setkala s odporem z řad opozice kvůli tomu, že si prý Američané vymohli lepší podmínky a domácí politici chtěli kvůli obavám z dalšího útoku Severní Koreje smlouvu schválit co nejdříve.
