Pondělí 20. května 2024, svátek má Zbyšek
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ušetříme téměř polovinu nákladů

Česko

ROZHOVOR Vědecká centra se mohou kvůli krizi stavět až o 40 procent levněji, říká Jaroslav Kuba z ministerstva školství

Mapa české vědy se v následujících letech zásadně promění. Za evropské peníze u nás vyroste několik desítek výzkumných center. Jak je naplníme vědci? „Chceme investovat hlavně do doktorandů,“ plánuje Jaroslav Kuba, vrchní ředitel sekce, která má na starosti čerpání evropských fondů. Doktorandi ostatně udělají v laboratořích nejvíce práce, což zná Jaroslav Kuba i z vlastní zkušenosti.

* LN Kolik nových pracovních míst pro vědce ve výzkumných centrech vznikne?

Kolem tisíce, další řádově stovky míst budou pro doktorandy.

* LN Kde se vezme tolik badatelů?

V rámci přípravy každého projektu se také muselo uvést, kolik nových a kolik původních výzkumníků se do práce zapojí a odkud přijdou. Vznikající centra si část badatelů sama vychovají z doktorandů. Věřím, že špičkové laboratoře navíc přilákají vědce ze zahraničí, řekněme třeba ze zemí bývalého Sovětského svazu. Na ČVUT například bylo studentů z těchto států více než Slováků. Další potenciál vidím v českých výzkumnících, kteří nyní pracují v zahraničí. Nechci ale popisovat jen teorie. Připravujeme programy na přilákání vědců. Chceme například mnohem více podporovat doktorandy a postdoktorandy. Právě tito mladí badatelé totiž v praxi udělají většinu výzkumů. V rámci operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost na jejich podporu uvolníme zhruba 1,5 miliardy korun. Extrémně důležité je ale i samotné vedení center, šesti největším jsme se proto rozhodli dát peníze na mzdu vědeckého ředitele a manažera. Rozpočet zatím není schválený, ale platy by měly přesahovat sto tisíc korun.

* LN Nebojíte se, že se laboratoře v tradičních vědeckých institucích vyprázdní, protože všichni budou chtít pracovat v nových centrech?

Většina center vzniká při univerzitách nebo při Akademii věd. Takže nepůjde úplně o odlákání výzkumníků, budování nových center mnohdy vlastně zlepšuje výzkum na tradičních institucích.

* LN Budou ale peníze na chod všech center i za deset let?

Máme záruky Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vláda podporu center schválila ve svém usnesení. Předpokládám, že to bude platit, i kdyby se změnila rada nebo vláda. Ale samozřejmě se nikdy nedá vyloučit, že se zachová jinak.

* LN Než jste přišel na ministerstvo, věnoval jste se fyzice. Je zkušenost s vlastním výzkumem výhodou? Neměl by o rozdělování evropských peněz rozhodovat spíše manažer bez vazeb na vědce?

Celý život jsem se věnoval jak managementu, tak výzkumu a v obojím jsem myslím dosáhl celkem dobrých výsledků. Na ČVUT jsem třeba založil Studentskou unii, největší studentskou organizací v Česku. Později jsem řídil experimenty na velkých výzkumných zařízeních. Během pracovního pobytu v Americe jsme si například na šest týdnů pronajali laser v Rutherford Appleton Laboratory v britském Oxfordu. Přivezli jsme tam dvacet lidí různých národností s různým vzděláním - od pomocných techniků po profesory. Museli jsme ve vymezeném čase celý experiment připravit a provést. Nedal se získat ani den navíc. Takže jsem byl vlastně i krizovým manažerem. Ve výzkumu jsem vždy pracoval v oborech, kde bylo potřeba organizovat desítky lidí. Když jsme se po šesti letech vrátil ze zahraničí do Česka, stal jsem se navíc prorektorem ČVUT a podílel jsem se na řízení této školy. Takže pět let jsem už spíš manažerem. To, že jsem viděl, jak velká výzkumná zařízení fungují, a že jsem některé experimenty na nich sám řídil, mi určitě pomůže. Reformujeme český výzkum a určujeme, jak bude vypadat v následujících dvaceti letech. Zkušenosti ze zahraničí, kde velká výzkumná centra fungují, jsou mimořádně důležité.

* LN V čem jste se poučil?

Když jsem nastoupil na ministerstvo, zaměřil jsem se na odbornou náplň, přijal jsem člověka, který má zahraniční zkušenosti právě s velkými vědeckými centry. Kromě toho jsem zaměstnal stavební odborníky, předtím nebyl na sekci evropských fondů ani jeden. Pozměnil jsem také organizační strukturu, aby se posílila průhlednost.

* LN Překvapilo vás něco po příchodu na ministerstvo?

Nejvíce mě asi překvapila velká míra byrokracie. Proto se snažíme zjednodušit administrativu pro žadatele o evropské peníze i pro samotné úředníky. Na druhou stranu jsem nečekal, že tady pracuje řada tak schopných lidí. Na ministerstvu jsem obměnil 26 zaměstnanců z 227 a nyní tak mám kvalitní tým.

* LN Snižovali jste počty zaměstnanců kvůli škrtům? Evropská komise Česku doporučovala, aby se tato sekce naopak personálně posílila.

Máme stále stejný počet lidí, změnila se ale struktura s tím, že na nové projekty přibíráme další pracovníky. Kdybychom brali v úvahu jen staré projekty, máme lidí méně. Chod naší sekce je hrazen z evropských peněz, takže nemusíme tolik šetřit. Naopak když peníze nevyčerpáme, propadnou.

* LN Šest největších projektů s rozpočtem přes 50 milionů eur (třeba laser ELI nebo biotechnologický BioCeV) nyní čeká na schválení Evropské komise. Může dojít k zásadním zvratům, nebo to bude jen formalita?

Evropská komise projekty důkladně přezkoumá. Standardně na to má tři měsíce. Zřejmě bude mít nějaké připomínky a dotazy, třeba na upřesnění parametrů center. Do doby, než odpovíme, se zmíněná tříměsíční lhůta pozastavuje, což se může opakovat třeba dvakrát po sobě. Nicméně naše projekty měly zatím vždy velmi dobrý ohlas, a proto ani teď nečekáme větší komplikace. Nepředpokládám, že by Evropská komise nyní řekla některému centru ne.

* LN Které projekty se v Bruselu líbily nejvíce?

Vlajkovou lodí celého programu je projekt ELI. Bude to vůbec nejvýkonnější laser na světě a zároveň jde o finančně nejnáročnější projekt za téměř sedm miliard korun. Bude se tam zkoumat třeba struktura vakua nebo ověřovat Einsteinova teorie relativity. Laser ELI vyroste v Dolních Břežanech poblíž Prahy a zařadí se mezi evropsky významná výzkumná zařízení. Vědci z celé Evropy si ho budou moci vždy na určitou dobu pronajmout a dělat tam své experimenty. Já sám jsem na takových zařízeních v Evropě i ve Spojených státech pracoval a myslím, že projektu rozumím i z odborného hlediska.

* LN Takže byste možná na laseru ELI raději prováděl experimenty, než se staral o jeho schvalování?

Někdy v budoucnu by to bylo určitě zajímavé. Ovšem není to tak, že bych upřednostňoval jeden konkrétní projekt. Podporuji všechny stejně.

* LN Která další centra si tedy zaslouží pochvalu?

Určitě biotechnologický BioCeV, který se bude zabývat třeba výzkumem genů. Z menších projektů stojí za pozornost třeba Výzkumné centrum Josefa Božka, které vyvíjí a testuje motory aut. Celá částka, čtvrt miliardy korun, navíc půjde na vybavení centra, budova již stojí. Česko je právě na automobilovém průmyslu hodně závislé. Centrum dobře splňuje podmínky programu - bude v něm probíhat výzkum využitelný v praxi. Od montoven tak postupně přejdeme k firmám s vyšší přidanou hodnotou. Amožná se podaří realizovat ještě více projektů, než jsme původně mysleli. Stavební práce jsou výrazně levnější než před dvěma lety, čili ušetříme až čtyřicet procent nákladů.

* LN Zájem o podporu z evropských peněz mělo daleko více center, než kolik jich ji mohlo získat. Váš předchůdce Jan Vitula slíbil, že zveřejní výsledky hodnocení všech projektů, aby nedocházelo ke spekulacím, zda uspěly opravdu ty nejlepší. Už jsou na webu?

Mně o tomhle slibu neřekl. Já se v každém případě snažím zvýšit transparentnost celého výběru. Na web dáváme mnohem víc informací než dřív. V říjnu jsem například zveřejnil harmonogram schvalování projektů. Každý může sledovat, zda postupujeme podle plánu. Zatím se ho daří dodržovat ze strany žadatelů i z té naší.

* LN Takže zveřejníte výsledky hodnocení?

Ještě jsem se nerozhodl, ale asi ano. V každém případě postup a způsob ještě nebyl stanoven. Možné je to až po skončení hodnocení celé skupiny projektů.

***

Osobnost JAROSLAV KUBA * V letech 1993 až 1998 vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na pražském ČVUT * Doktorát si udělal v roce 2001 na francouzské Université Paris XI, o rok později získal navíc titul Ph. D. na ČVUT * Pracoval jako vědec ve vládní jaderné laboratoři Lawrence Livermore National Laboratory ve Spojených státech, staral se o vojenský jaderný arzenál * V roce 2005 nastoupil na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, od dubna 2006 působil také na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT * Vystudoval MBA na Sheffield Business School a Sheffield Hallam University ve Velké Británii * V letech 2006 až 2010 byl prorektorem ČVUT * Od září 2010 je vrchním ředitelem Sekce Operačních programů EU na ministerstvu školství * Mezi jeho záliby tenis, stolní tenis a historická literatura

Autor:

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...