Použití podmiňovacího způsobu „mělo by být“ na začátku je ale více než na místě. Není totiž jasné, zda soud skutečně rozhodne. Pokud své rozhodnutí oddálí, nahraje tak výrazně do karet odpůrcům smlouvy.
To, že by soud mohl rozhodnutí odložit připouštěli i někteří právníci. „Pokud by některý z účastníků jednání přinesl nové důkazy, může se stát, že soud bude potřebovat delší čas na vynesení rozhodnutí,“ připouští mluvčí Ústavního soudu Miloš Spáčil. „Obecně platí, že soud vynáší svá rozhodnutí ještě ten den, na kdy je nařízeno slyšení, nebo druhý den. Zatím nejdelší dobu, na kterou se vynesení rozhodnutí oddálilo, byl jeden měsíc,“ dodává Spáčil.
V čele těch, kdo by z takového odkladu měl radost, je především prezident Václav Klaus. Ten již pochopil, že smlouvu Česko asi přijme - po Irsku je jedinou zemí, která tak neučinila, a jiná cesta asi už není. Jedinou možností, jak dát najevo nesouhlas, je proto její přijetí oddalovat. Klaus už jednou využil procedurální možnosti a celé projednávání zbrzdil.
Původní jednání se totiž mělo uskutečnit už před několika týdny. Klaus, který je ale účastníkem sporu, byl v té době v Irsku a proto se projednávání přerušilo.
Klaus chystá na úterý zásadní projev. Pracuje na něm již několik dní. Podle svého mluvčího Radima Ochvata se Klaus nezúčastnil žádného vzpomínkového aktu 17. listopadu mimo jiné i proto, že se „připravoval na jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě“. Stihne se přijetí?
Odhadovat výsledek Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě je předčasné. Lze ale říct, že zatím vše nasvědčuje tomu, že soud smlouvu neodmítne.
Nasvědčují tomu výroky některých soudců z kuloárů i třeba stanovisko vládních právníků. Ti potvrdili ve svém nálezu, že smlouva není v rozporu s českým ústavním pořádkem.
Velkým otazníkem ale zůstává, zda politici stihnou smlouvu vůbec ještě v tomto roce schválit.
Premiér Mirek Topolánek na počátku listopadu oznámil, že Česká republika smlouvu reformující instituce rozšířené EU již letos nepřijme. Řekl,, že se tak stane nejspíš v prvním čtvrtletí příštího roku.
Předseda Legislativní rady a ministr Cyril Svoboda si ale myslí opak. Nechal si zpracovat studii od vládních právníků, kteří tvrdí, že to stihnout lze.
Pokud by to ale Česko nestihlo, byla by to veliká ostuda. To včera v Praze premiérovi Topolánkovi vzkázal bývalý předseda Evropského parlamentu Enrique Barón Crespo ze Španělska.
