11. září Praha schválila svůj pomník obětem boje s terorem
Válka s terorem, druhá světová, holokaust. Představíme si dnes něco pod těmi pojmy? Těžko. Jsou tak nesmírné a abstraktní, že zamlžují uchopitelné proporce. A přece se za nimi odehrávají srozumitelné příběhy. Třeba včera.
Včera, v úterý 11. září, se pražský magistrát, radnice v Libni, zástupci legionářů i historiků konečně dohodli - Praha bude mít „úřední“ pomník parašutistů Kubiše a Gabčíka, a to v Heydrichově zatáčce, právě tam, kde na rozkaz prezidenta republiky popravili zastupujícího protektora a strůjce „konečného řešení židovské otázky“. Nespojujeme tady nespojitelné? Má snad něco společného dnešní boj s terorismem a druhá světová válka? Překvapivě má, podívámeli se na čísla za konkrétními příběhy.
Kdo nechápe otřes Američanů před šesti lety (2973 mrtvých) a jejich reakce považuje za přehnané, může si připomenout počty mrtvých z největších hromadných vražd české historie: zplynování „rodinného“ (3792) a „cikánského“ (téměř 3000) tábora v Osvětimi a Lidice (334). Liší se ty cifry nějak zásadně?
Američané by zase nepochopili naši liknavost. New York chystal pomník svým obětem boje s terorem hned od útoku. U nás uběhlo osmnáct porevolučních let.
Čtěte „Útok na Heydricha...“ na str. 4
