22. března 2018 9:01 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

V noci na neděli začne letní čas, budeme spát o hodinu méně. EU řeší jeho zrušení

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Letní čas (ilustrační snímek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letní čas (ilustrační snímek). | foto: Shutterstock

PRAHA Lidé v Česku a dalších evropských zemích si v neděli o hodinu zkrátí spánek, ve 02:00 se totiž ručičky hodinek posunou o 60 minut dopředu a začne platit letní čas. Zpátky ke středoevropskému času se vrátí na den stého výročí vzniku samostatného československého státu 28. října.

Změny času mají ale řadu odpůrců, podle nich nepřinášejí žádné energetické úspory a lidem narušují vnitřní biorytmy. Navíc se se změnou času musí pravidelně vyrovnávat řada vlakových a autobusových spojů. Při přechodu na letní čas nabírají hodinové zpoždění a naopak hodinu, která jim přibude při změně na zimní čas, tráví čekáním ve stanicích.

Téma střídání letního a zimního času se v únoru dostalo díky občanským iniciativám a peticím, které se odvolávají na jeho možné negativní dopady zejména na zdraví, i na půdu Evropského parlamentu. Jeho poslanci následně vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání času a případně navrhla jeho zrušení.

V Polsku a Estonsku je letní čas politické téma

V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP). Podle něj se o zrušení střídání času mluví napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Například ve Finsku petici ohledně střídání času podpořilo 70 tisíc lidí a za Česko kolem 20 tisíc občanů. Politickým tématem je otázka střídání času podle Svobody v Estonsku nebo Polsku. Případné rozhodnutí EK o zrušení či zachování střídání času se proto musí podle europoslanců vztahovat na všechny členské státy.

Proti časovým posunům několikrát vystoupila i bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová, která je známá výzkumem biorytmů. Pokud je nutné změnu času udržovat, měla by podle ní přijít později. „Když se letní čas zaváděl, trval od května do září. A to má logiku,“ uvedla loni v Radiožurnálu. „Náš den trvá 16 hodin, protože si doplňujeme to přirozené světlo umělým. Když je den dlouhý, je člověk vysoce aktivní. Když je světla méně, zkracuje se doba intenzivní psychické aktivity,“ dodala.

Lékaři a psychologové se pak shodují v tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden, přičemž právě při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív, je to horší.

Původně měla změna času šetřit elektřinu

Původní motivací pro změnu času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Ale i energetici dávají odpůrcům letního času za pravdu, střídání letního a zimního času podle nich úspory elektřiny nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích byl poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.

Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. V roce 2016 schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.

ČTK
  • 3Diskuse

V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly
V soutěži Nastartujte se uspěl nápad na originální Priessnitzovy zábaly

V již šestém ročníku grantového programu Komerční banky a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zvítězil výrobek Mamavis – univerzální zábal, který přináší nemocnému komfortní využití tradiční léčebné metody Vincence Priessnitze.