Lidové noviny přinášejí třetí ze série předvolebních přesilovek. V příštích pěti týdnech, zbývajících do volebního víkendu, budeme otiskovat záznamy z kulatých stolů s lídry politických stran, jež mají reálnou šanci na zisk poslaneckých mandátů.
Stranické lídry zveme do redakce již od roku 2002.
Nejde o klasický rozhovor, ale spíš o debatu nad stranickým volebním programem i možným povolebním uspořádáním.
Početní převaha nám novinářům umožňuje plné soustředění na jednotlivá témata.
Pouhý přepis otázek a odpovědí z dvouhodinového rozhovoru by byl k neučtení, texty jsou tedy jakýmisi výtahy z politikova projevu s případnými doplňujícími vysvětleními.
Po celé dvě hodiny, kdy Karel Schwarzenberg sedí u stolu a odpovídá na otázky, se toho pocitu nelze zbavit. Populární kníže je předsedou, maskotem a ikonou TOP 09, ve skutečnosti by ale stranu měl prezentovat někdo úplně jiný. Na Schwarzenbergovi je patrné, že se vnitrostranickými záležitostmi, ale ani otázkami možných tvrdých vyjednávání o budoucích koalicích příliš nezúčastňuje a zřejmě to ani nehodlá činit.
Předseda TOP 09 má některé své zásady, vyřkne nějaký směr či postoj a zbytek za sebe zřejmě nechá „dořešit“ někoho jiného. Pravděpodobně se nebude mýlit ten, komu na mysl vytane první místopředseda strany Miroslav Kalousek. Tváří v tvář Schwarzenbergovi se to s postupujícím časem zdá být čím dál zřejmější. Ostatně na tandemu „ikona + schopný, výkonný, ale s nepříliš dobrou pověstí“ je celá TOP 09 od začátku postavena. Kalouskovi bylo od počátku jasné, že „díru do světa“ udělá pouze, pokud stranu zaštítí Schwarzenberg.
Zatímco u ostatních stran je zřejmé, kdo by byl kandidát na premiéra, šéf „topky“ se dlouze zamýšlí při otázce, zda by jím za hypotetické situace, kdyby strana musela vybrat ze svého středu, byl on. Až po chvíli říká: „Já bych to teď asi udělal sám, zajisté,“ líčí po přemýšlení. „Ano,“ dodává ještě po chvilce.
Podobně nepřesvědčivě působí i odpověď muže, který s největším nadšením zodpovídá u tématu zahraniční politiky otázku, zda by po celé volební období setrval jako poslanec, kdyby jeho strana skončila v opozici. „Ale jo, klidně v opozici. Podívejte se, teď je mi 72 let. Když se nestane nic... infarkt nebo něco, tak bych čtyři roky v té politice vydržel i v lavicích opozice, to by mi nevadilo,“ říká Schwarzenberg. „Ale nevím. S tím v mém věku musíte počítat, že to pomalu jde z kopce. Jestli by to ještě bylo u mě tak, že bych si říkal, máš pokračovat, nebo jestli už skleróza viditelně pokročila. Čtyři roky v jakékoli funkci i v opozici můžu fungovat, na to zdraví mám, ale jak to bude, to ví pánbůh,“ dodává.
Je ovšem zjevné a pochopitelné, že by Schwarzenberg svoji stranu raději dovedl do vlády a sám sebe viděl právě na ministerstvu zahraničí. Ostatně se mezi zelenými traduje, že Martinu Bursíkovi mezi čtyřma očima vysvětloval, že už nemá čas čekat čtyři roky, až se Strana zelených zvedne, a proto se přidal ke Kalouskovi, kde tu šanci vidí spíš. Mimochodem, tuto poznámku v otázce Schwarzenberg nechává bez povšimnutí a komentáře.
S Paroubkem ne, Věci veřejné jsou jen podnik Ovšem pokud do vlády, tak podle jeho slov za stávající situace výhradně do středopravicové. Sociální demokracii šéf „topky“ podle svých slov uznává, ale ČSSD mu nyní jako sociálnědemokratická nepřijde. „Dokud je předsedou strany sociálně demokratické pan Paroubek, do této koalice nepůjdu,“ tvrdí Schwarzenberg razantně. Šéfovi socialistů vyčítá obraty názorů při dohodě o předčasných volbách a také na schválení tzv. Janotova protikrizového balíku. „Kdyby tam bylo důvěryhodné vedení, tak samozřejmě sociálnědemokratická strana je demokratická strana, a tudíž musí mít koaliční potenciál,“ míní ale.
Schwarzenberg už ale neodpoví, kdo konkrétně je pro něj z ČSSD důvěryhodným partnerem. „S Bohuslavem Sobotkou jsem se jenom dvakrát někde setkal a nemám s tím žádnou zkušenost,“ komentuje prvního místopředsedu. A pak už o možných výměnách u socialistů, po kterých by se pro TOP 09 stali věrohodnými partnery, mluví pouze obecně. „Kdyby skončil pan předseda Paroubek, tak tam dojde k důkladnějším změnám. A je na sociální demokracii, koho si tam zvolí. Já jsem přesvědčen o tom, že v té straně je několik lidí, kteří umí dodržet slovo,“ vykládá předseda TOP 09, ale nikoho nejmenuje.
Za nejpřirozenějšího partnera naopak – podle očekávání – označuje ODS. Zamlouvá se mu i výměna Mirka Topolánka za Petra Nečase, byť Schwarzenberg připouští, že to pro jeho stranu nemusí být výhodné. „Petr Nečas se mi zdá být slušný člověk a nikdy jsem ho nezažil, že by nedodržel slovo, což je pro mě rozhodující. Koalice je vždycky kompromis. Pro mě je to, jestli ten partner je důvěryhodný, jestli se s ním můžu na něčem dohodnout, rozhodující“.
S kým dalším by tedy byl Schwarzenberg ochoten jednat? LN se přitom rozhodly Schwarzenberga neurážet dotazem na komunisty. „Strana lidová má zajisté koaliční potenciál, dejž to pánbůh, že se dostane do sněmovny,“ komentuje šéf TOP 09 lidovce. „Samozřejmě také Strana zelených se jako partner osvědčila ve vládě, kde jsem byl člen, dokonce za zelené. Já samozřejmě nikdy nesouhlasím s žádnou stranou stoprocentně, ale s mnoha jejich myšlenkami souhlasím, zelení jsou důvěryhodný partneři na každý pád,“ pokračuje ve výčtu. Dohadovat by se byl Schwarzenberg ochotný i s Milošem Zemanem, pokud by se jeho strana do sněmovny dostala.
„Miloš Zeman byl dle mého názoru jeden z nejinteligentnějších premiérů, které tato zem měla, a kdyby tak nechlastal, tak by byl opravdu velmi dobrý premiér. Bohužel ten stres nevydržel, ale myslím, že se v tom omezil, už nemá tak oteklej obličej, jako měl tehdá, když byl premiérem,“ nabízí svůj pohled. „Ve straně má ale spíše takový dědky, starý jako jsem já, a nebo úplně mladé lidi, navíc baby tam chybí. Takže to ho znevýhodní, a mám pochyby, jestli se do sněmovny dostane,“ dodává.
Pochyby má lídr TOP 09 i o Věcech veřejných. „Nevím, jestli je to politická strana či podnik, který si provozuje politickou stranu. Spíše mám dojem, že je to soukromý, velice úspěšný podnik,“ dodává v narážce na podnikatele, kteří za VV stojí.
***
Dotazník LN
Ve kterém roce vyhrajete volby? Vítězství je, pokud se dostaneme v patřičném počtu do parlamentu, to může být už i letos.
Co uděláte jako první po případných vyhraných volbách? Zahájím jednání o budoucí koalici.
Sestavil jste vládu, jste premiérem, jaké nařízení, případně zákon zrušíte první? O tom jsem nepřemýšlel. Nevím.
Jaké ministerstvo byste zrušil. případně vytvořil? Podívejte, ministerstva se nedají úplně zrušit, můžete je leda sloučit. Úřady mají věčný život. Uvažoval bych o ministerstvu pro místní rozvoj, myslím, že by bylo možné sloučit je s jiným, asi financí.
Vaše první zahraniční cesta by vedla do které země? Na Slovensko.
Jakou hudbu momentálně posloucháte, co čtete? Hudbu žádnou. Během volebního boje čtu obyčejně noviny a když, tak leda zase jednu kapitolu z Woodyho Allena. Poněvadž na víc už večer upřímně nemám.
Jaký je váš oblíbený sport? Sport? Žádnej, žádnej. Vůbec ne. Samozřejmě, že ne, žádný sport.
V co věříte? Věřím jenom jako věrný katolík, jinak nikomu.
Jaké tři vlastnosti vás charakterizují? To nemůžu já posoudit. Já bych řekl flegma, lenost, nejsem schopen brát lidi a věci dost vážně.
Bez čeho neumíte žít? Přišel jsem na to, že se dá žít beze všeho, ale velice nešťastnej bych byl, kdybych neměl ráno litr čaje. Tím pro mě ten den začíná a bez toho jsem k ničemu.
Vaše motto? Mně stačí to starý rodinný heslo (Nic než spravedlnost) a víc jsem nevynalézal.
O autorovi| PETR KOLÁŘ, redaktor LN
