Střední školy budou moci přijímat žáky bez zkoušek. Pro gymnázia jsou ale pravidla jiná |
Střední školy jsou v Česku stejně jako většina všech škol v současné době kvůli opatřením proti šíření koronaviru zavřené.
Kapacita prvního ročníku je 30 studentů a školné pro školní rok 2021/2022 činí 7000 korun měsíčně. Vzniká nadační fond, jenž by v budoucnu umožnil hradit školné či jeho část nadaným studentům, kteří by na Gymnáziu Paměti národa nemohli studovat z finančních důvodů.
V expertní radě školy zasednou například filozofové Jan Sokol a Daniel Kroupa, předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, katoličtí kněží a pedagogové Tomáš Halík a Jan Orko Vácha, historici Oldřich Tůma, Jan Stříbrný a Jiří Kocián nebo senátor a bývalý ředitel gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička.
Post Bellum chce pamětníky totalit filmovat, o peníze žádá veřejnost |
„Zaměříme se na studium historie 20. století, ke kterému přistoupíme více badatelsky, projektově. Propojíme historii, občanské vzdělávání a novinářské obory, a to nejen teoreticky,“ uvedl Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.
Zřizovatel školy, firma Gymnázium Paměti národa s.r.o., je dceřinou společností neziskové organizace Post Bellum. Gymnázium má zúročit skoro deset let zkušeností Post Bellum ve vzdělávacích projektech a programech. Největším vzdělávacím projektem jsou Příběhy našich sousedů, do kterých se od roku 2012 po celé České republice zapojila tisícovka škol se 7500 žáky a studenty, kteří pod vedením 1409 učitelů zdokumentovali téměř 1800 pamětnických příběhů. Od roku 2016 prošlo workshopy přes 22 000 žáků z celé České republiky. V Síti škol Paměti národa, která propojuje učitele dějepisu a společenských věd napříč školami, je již zapojeno přes 200 pedagogů.
