20.11.89 jsem tuto bundu poskytla V.Havlovi, protože neměl co na sebe a už bylo jasné, že ho doba vyhoupne do nejvyšších pater politiky. Pro mě ji ušil můj kolega s oděvního ateliéru VŠUP, kde jsme v té době oba studovali a zároveň drželi stávkovou pohotovost. Vlastnit v předrevoluční době americkou parku a notabene v ní plout Prahou, bylo něco. Kolega Viktor Koreis ji zvládl vyrobit od rozpoznání od pravé. Měla jsem ji jen krátce, když do toho vpadla revoluce. Mezi návrháři se spontánně vytvořila sbírka oblečení pro Václava Havla. Jediné, co jsem mohla poskytnout byla tato bunda. Sice s těžkým srdcem, ale s entuziasmem pro věci příští jsem ji odevzdala.

Pak už jsem ji viděla na balkóně Melantrichu. Uběhlo mnoho let, kolikrát jsem si říkala, kde bunda skončila. 15.11. 23 mi zavolal další spolužák z vysoké školy, který šel po Národní třídě a celý příběh s bundou znal, že visí za výlohou galerie Kodl a bude se dražit.

Galerii jsem kontaktovala, vyprávěla jsem jim můj příběh, před tím jsem si o

..nabízím jednu (letošní) málo nošenou za 3.990,- (Je mi velká.)

No hlavně, aby ta bunda byla pravá. Pomyslím-li na počet obíhajících hřebů z ukřižování Krista (min. 8 ks), 11 ukazováků Jana Křtitele a kočičí kosti z Jany z Arku atd., tak mám jisté pochybnosti. Ale třeba i nepravá bunda bude činit zázraky....