„Občas se scházíme i v undergroundu, ve sklepních bytech, v podzemí. A občas spolu diskutujeme,“ sdělil Zeman na úvod. „Společnými silami jsme dosadili premiéra (Roberta) Fica, jsem rád, že se nám daří takové podvratné akce,“ zavtipkoval o volbách na Slovensku.
Řeč se stáčela především k slavnostem 17. listopadu. „Je to smutné, ale nijak jsem neoslavoval. Symboly Listopadu nám byly ukradeny,“ řekl Klaus. Vysvětlil, že současní představitelé politické scény nectí to, za co lidé před 34 lety bojovali.
„Místo nostalgických vzpomínek bychom měli mluvit o plíživé cenzuře, která tady existuje,“ uvedl Zeman. Podle Klause se lidé v roce 1989 snažili o svobodné volby a cestování.„Jsme v pokroucené parlamentní demokracii. My jsme s Milošem Zemanem chtěli jen politický systém s tradičními stranami. Nyní se hranice mezi nimi smazávají. Současná hnutí si přejí být jen blízko moci,“ promluvil o pohledu na dnešní politickou scénu.
„Totalitní“ zelená ideologie
Tématem byla také klimatická krize, ke které jsou oba exprezidenti velmi skeptičtí. „V podstatě se nám stalo, že jsme jednu pitomou ideologii nahradili druhou,“ reagoval Zeman. „Zelená ideologie je svou neochotou víceméně totalitou.“
Obavu z klimatické krize nepociťuje ani Václav Klaus. Pochopení pro třídenní stávku vysokoškoláků, která skončila právě v pátek, necítí. „Jedu zítra do Pece pod Sněžkou, ale nehodlám si brát teplejší oblečení. V Praze je sice trochu tepleji, ale jde jen o aktivistický alarmismus“ komentoval.
Slovo „totalita“ je podle Klause nadužívané. „Já bych byl trochu smířlivější,“ mírnil zase Zeman. „Dnes tu totalita není, ale existuje náběh na ni. Veškeré totalitní ideologie typu té islámské nebo nacismu se nám mohou objevit na domácím talíři,“ varoval.
Tradiční strany jako záruka svobody?
„Sedmnáctý listopad nespadl z nebe. Vše narůstalo a směřovalo k němu. Ten moment je nezapomenutelný. Klíčem k našlápnutí bylo definování politických stran, nikoliv hnutí bez obsahu. Trh a podnikání jsme s panem prezidentem zavedli,“ jmenoval Klaus.
Návrat k tržní ekonomice byl podle Zemana zapotřebí. Nesouhlasí však s tím, že by ideově definované politické strany byly dnes zárukou svobody.
Klaus i Zeman se v debatě shodli, že oslavy na Národní třídě i v následujících letech zůstanou. Podle Klause se však prožitek z nich časem vytratí úplně. „Nedělal bych z nich povinnou četbu pro mladé a ani svátek mučedníků. Je to oslava svobody,“ připomněl Zeman.
Na otázku, proč lidé proti, podle nich, pokroucenému systému v pátek neprotestovali, oba bývalí prezidenti sdělili, že nikdo nechce demonstrovat, když zapaluje svíčky „jako na hřbitově“.
Oba muži změnu režimu v roce 1989 zažili a převrat odstartoval jejich politickou kariéru. Václav Klaus stál u zrodu pravicové Občanské demokracie (ODS) a Miloš Zeman u Sociální demokracie (tehdy ČSSD, dnes SOCDEM).
Klaus se prezidentského mandátu v Česku ujal po prvním ryze českém prezidentovi Václavu Havlovi, a to v roce 2003. O deset let později ho vystřídal jako první prezident zvolený v přímé volbě občany Zeman. Oba v Úřadu vydrželi dvě volební období. V politice již aktivní nejsou.
