PUSTEVNY Šestimetrový trám s nápisem Valaši sobě najdou v kapli na Radhošti hlavně jen ti poučení. Přesně před deseti lety „pravověrný Valach“ Oldřich Paulus z Dolní Bečvy objednal avii a trám dovezl ho až na vrchol Radhoště. Kdo si včera prohlížel opravenou památku, zjistil, že právě tento trám pomohl získat i mnoho dalších. A valašské Hradčany, jak také stavbě místní říkají, jsou opět v pořádku.
„Jsem rád, že kaple je v tak dobrém stavu,“ tvrdí předseda Matice radhošťské Drahomír Strnadel. Za deset let stály opravy stavby zhruba pět a půl milionu korun. Část peněz pocházela ze státní pokladny, ale přispěly i firmy a obce. Kdo nepřispěl penězi, dal alespoň dřevo nebo třeba symbolický šindel. „Vyzvali jsme ty, kteří jsou bez peněz, ať dají materiál,“ vzpomíná Paulus na záchrannou akci, v níž velkou propagační roli sehrál právě jeho šestimetrový trám s nápisem.
„Kaple na Radhošti? To jsou pro celé Valašsko Hradčany. Bez kaple by nebylo ani Valašsko,“ říká Paulus. Nic na tom nemění, že kaple svatého Cyrila a Metoděje tam stojí teprve od roku 1898 a má připomínat, jak oba světci na Radhošti rušili uctívání slunečního božstva a měli vztyčit na hoře kříž.
Svůj vztah ke kapli demonstrovali Valaši i v sobotu a oslavili její stodesáté narozeniny. Slavnostní mše sloužili olomoucký arcibiskup Jan Graubner a ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Poděkování směřovalo i ke spolku Matice radhošťské, který je správcem stavby. „Jen pojištění stojí ročně patnáct tisíc korun, co dva roky je třeba na kapli udělat nátěr za sto tisíc korun, elektřina stojí ročně pět tisíc korun. Nové dveře přišly na šedesát tisíc korun,“ vypočítá předseda Strnadel nezbytné náklady. Samotnou Matici radhošťskou pak popisuje jako spolek třiceti lidí, který se o kapli stará, udržuje a shání na její provoz peníze. Uskupení fungovalo od roku 1904 až do svého zákazu v roce 1951. Právě zákaz se pak odrazil na stavu stavby. Zvonici napadla dřevomorka a bylo ji nutné zdemolovat, část kaple je tak úplně nová. To, že kaple dobu komunismu vůbec přečkala, je dílem členů Československé strany lidové z Trojanovic a Dolní Bečvy. Ti ji opravovali, než v roce 1994 znovu vznikla Matice radhošťská.
Kaple zůstala pro kraj jedním ze symbolů Když byla kaple před 110 lety postavena, sešlo se na oslavách na Radhošti třicet tisíc lidí. Velké shromáždění se tam konalo ale také loni v květnu. Zástupci okolních 24 měst a obcí tam totiž podepsali dekret, ve kterém nesouhlasí s případnou těžbou černého uhlí pod Beskydami. U Frenštátu pod Radhoštěm totiž stále zůstávají doly s pokusnými šachtami vyhloubenými těsně před pádem režimu v roce 1989, o jejichž využití odborníci diskutují. Na Radhošti loni za velké slávy dekret proti těžbě zamkli do trezoru se čtyřmi zámky a zazdili právě do radhošťské kaple. Otevřít se má až za sto let a příští generace se z obsahu mají dozvědět, jak chránili místní Beskydy před těžaři.
Kaple neukrývá jen trezor, ale také například i pamětní desku, ve které je uvedeno, že 23. června roku 1928 k ní přišel rovněž prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
