Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice.
„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl Válek. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice.
Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun. Válek doplnil, že podílet se bude jen VZP, nikoliv ostatních šest zdravotních pojišťoven.
Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek ji podepíšou a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají, dodal. Do té doby lékaři podle něj výpovědi z přesčasů stahovat nebudou.
Podobně podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela chtějí návrh posoudit i lékařské odbory, jejichž zástupci se sejdou ve čtvrtek. Návrh podle Válka počítá s tím, že lékaři po škole budou mít příjem o 5 000 korun vyšší, po ukončeném základním kmeni o 8000 korun a po atestaci o 15 000 korun vyšší.
Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr.
Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Bude podle něj také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.
„Zástupci odborů a mladí lékaři přijali naší nabídku, kterou musí projednat jejich organizace. Souhlasí s ní i zástupci nemocnic, včetně shody o mechanismu, jak k jednotlivým zaměstnancům zdravotnických zařízení doputuje 9,8 miliardy korun navíc,“ řekl ministr Válek.
„Od 1. ledna příštího roku bude mít každý lékař po škole navýšený příjem o 5 000 korun, nejvíce pak dostanou lékaři po atestacích a to 15 000 korun. Všichni ostatní nelékařští zaměstnanci nemocnic dostanou přidáno pět procent,“ dodal ministr.
O lékařských přesčasech a platech se mluví od letošního jara. V dubnu vláda schválila novelu zákoníku práce. Během projednávání ve Sněmovně do novely jako poslanecký návrh přibyla nová úprava týkající se zdravotnictví, přišla s ní skupina zákonodárců kolem šéfa sněmovního sociálního výboru a lékaře Víta Kaňkovského (KDU-ČSL).
Návrh prodlužuje maximální týdenní pracovní dobu ve zdravotnictví na 56 hodin týdně, u zdravotnické záchranné služby až na 60 hodin. Ročně to u lékařů činí 832 hodin, pro záchranáře 1 000 hodin přesčasů. V dosavadní praxi se taková přesčasová práce řešila dohodami nad rámec běžného pracovního úvazku. Podobná pravidla platila už v minulosti.
Protest tisíců lékařů
V nemocnicích napříč Českem vypovědělo přesčasy na prosinec více než 6 100 lékařů. To by podle jejich zástupců v praxi znamenalo ochromení mnoha nemocnic a rušení stovek naplánovaných operací i tisíců ambulantních vyšetření. Problém by to byl nejen pro pacienty, ale i nemocnice.
V řadě nemocnic odmítli přesčasy ve velké míře také chirurgové a ortopedi, podle České lékařské komory nejméně 72 procent ve Svitavách, Opavě, Znojmě, Pardubicích, Příbrami Ostravě, Hradci Králové, Brně, Kladně, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ivančicích a třech pražských fakultních nemocnicích (Motol, Všeobecná a Thomayerova).
Problematická je podle lékařů novela zákoníku práce platná od října, která zdvojnásobila roční objem dobrovolných přesčasů zdravotníků až na 832 hodin ročně, tedy až 104 pracovních dní, výslovně také zakazuje dosud tolerované 24hodinové směny. Ministři zdravotnictví a práce avizovali, že změny vrátí na původní úroveň poslaneckým návrhem novely.
Uplynulý čtvrtek jednal s Přádou premiér Petr Fiala. Vzájemná dohoda premiéra s lékaři doplnila dřívější shodu s nespokojenými zdravotníky v otázce vzdělávání a pracovních podmínek. Vedle platových požadavků protest cílil také na nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci. Podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila Sněmovna, ustanovení přestane platit a zdravotníci v nemocnicích budou moci mít čtyřiadvacetihodinové služby. Úprava nyní zamíří k posouzení do Senátu.
30. listopadu 2023 |
