Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vedle ženy se z člověka stane lhář

Česko

Postavy: on a ona. Místo: libovolný byt. Toto strohé drama sepsal norský autor Stig Saeterbakken v románu Siamská dvojčata.

Kde byl Siam, ví dnes čím dál méně lidí – co jsou siamská dvojčata, ví však každý. Sousloví odvozené v 19. století od bratrů Enga a Changa Bunkerových se užívá i v literatuře – vedle nedávno znovu vydaného románu Siamský příběh Jiřího Kratochvila byl teď v českém překladu publikován román Nora Stiga Saeterbakkena Siamská dvojčata.

„Ve snu,/ jsme spojeni/ siamská dvojčata,“ zpívá na albu Siamese Dream Bill Corgan ze Smashing Pumpkins. A i v románu Siamská dvojčata je toto sousloví užíváno jako charakteristika silného milostného vztahu. Vypravěči románu jsou totiž manželé, kteří žijí v těsném – značně dusivém – sepětí.

Hitler a zlo Stig Saeterbakken (1966) debutoval již v osmnácti letech básnickou sbírkou Plující deštníky. Po ní následovala další kniha veršů, povídková sbírka a také první román Incubus. Většího ohlasu se dočkal ovšem až jeho jeho druhý román Nový zákon (1993), kontroverzně přijatý příběh poválečné Evropy a jejího vymezování se vůči Hitlerovi a nacistickému zlu. Poté vydal knihu esejů Estetická blaženost a soubor Zlověstný pohled, kde se mj. věnoval Beckettovi, Faulknerovi, Strindbergovi, Kierkegaardovi či Poeovi, jehož povídky rovněž do norštiny nově přeložil.

V knize Zlověstný pohled se Stig Saeterbakken také vrátil k tématu Nového zákona, tedy k lidskému zlu. Podle Stiga Saeterbakkena je totiž literatura pro autora i pro čtenáře místem, kde neplatí žádná omezení. Není to ale pro tohoto norského autora téma jediné.

Stig Saeterbakken si získal uznání i takzvanou S-trilogií, která obsahuje romány Siamská dvojčata (1997), Sebekontrola (1998) a Sauermugg (1999). První z nich máme tedy teď možnost číst v českém překladu.

Příbytek negativního myšlení On, Erwin, je téměř slepý a nepohyblivý, celé dny vysedává v koupelně v houpacím křesle. Ona, Erna, je pořád doma, občas mu přinese limonádu, občas karbanátky, podá další balíček žvýkaček nebo nasadí čepici. Pokud by někoho napadlo, co pořád ti Norové mají s postiženými – viz loňský úspěšný film Kurz negativního myšlení –, pak je třeba zdůraznit, že Siamská dvojčata jsou velmi odlišná.

V románu totiž nezbývá vůbec žádný prostor pro humor – a tak tam ani nechybí. Atmosféra však není „smrtelně vážná“, spíše značně zatuchlá. Při čtení Siamských dvojčat je ve čtenáři sugestivně vyvoláván dojem, že se ocitl v dlouho nevětraném bytě.

Pro Erwina bylo postižení dvojitou ranou – předtím totiž byl ředitelem zařízení, kde se starají o nemohoucí lidi. V jeho kapitolách se vedle reflektování současnosti často vracíme do minulosti. Nedozvídáme se nic o jeho dětství či o rodičích, ale o jeho práci. Chlap, který pozbyl funkce, pozbyl důležitosti.

Zatímco jeho kapitoly jsou většinou monologické, v těch Erniných probíhá i jakýsi – složitě vedený – dialog: „Člověk se po boku ženy stane lhářem.“ Ona s ním přece jen chce mluvit, z jeho strany se ovšem jedná spíše o psychický teror. Ona přemýšlí o tom, co bude, on přemýšlí pouze o smrti a užírá se představami o tom, co bude, až nebude, případně co se děje v jiných místnostech – to když k nim zavítá kvůli opravě domovník.

Ale přesto, že se zdá, že ti dva jsou spolu už jen proto, že nemají dostatek síly a odvahy, aby se opustili, pojí je něco, co se ukáže až ve chvíli, kdy se jeden druhému vzdaluje, ať už ve skutečnosti, nebo v myšlenkách. Saeterbakkenovým postavám není co závidět. Je však užitečné s nimi projít rozbláceným polem jejich dnů, kdy spolu ještě mohou žít v jednom bytě.

HODNOCENÍ LN **** Stig Saeterbakken: Siamská dvojčata Přeložila Jarka Vrbová Kniha Zlín, Zlín 2008, 138 stran

Autor: