Beseda o chystané stavbě větrných elektráren na Svitavsku přitáhla do svitavského kina Vesmír zhruba 50 lidí, další zhruba dvacítka byla na internetu.
Větrné elektrárny, které by mohly vzniknout na úpatí Hřebečského hřbetu v pásu obcí Opatov, Dětřichov, Opatovec, Koclířov, Svitavy, Kamenná Horka, Hradec nad Svitavou, Sklené a Pohledy, nebudou malé a změnily by pohled na Hřebečský hřbet. ČEZ lidem představil vizualizace, které to dokumentovaly.
„Jsou to elektrárny velkých rozměrů, které budou vidět zdaleka. Nemá smysl to žádným způsobem bagatelizovat a nemá smysl fotografie pořizovat tak, abychom něco skrývali za zástavbou a vegetací. Je to pro vaši představu, jak by elektrárny mohly vypadat. Neberte v potaz konkrétní umístění ani počet, jen jsme vám chtěli ukázat reálnou velikost elektráren,“ řekl analytik David Petrák ke stavbám, u kterých by list elektrárny v nejvyšším místě mohl dosahovat až 240 metrů.
Pro představu – nedávno postavená nejvyšší a nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku, která stojí zatím nezprovozněná v nedaleké obci Gruna, sahá do výšky 179 metrů.
Debata se točila okolo smyslu obnovitelných zdrojů a směřování energetiky. „Proč budeme už teď odstavovat uhelné elektrárny, když říkáte, že nás za sedm let čeká nedostatek energie? Nemůžeme odstavit něco, za co nemáme náhradu, co nám dává energii - a stavět větrné zámky. Mně to připadá jako v Kocourkově. Uhlíková stopa, co to je,“ vydráždila starší seniorku zmínka o zajištění energetické soběstačnosti Česka, která nebude zaručena, pokud se nezačnou stavět v Evropě konkurenceschopné bezemisní zdroje elektrické energie.
Bylo vidět, že zástupci energetické společnosti jsou na podobné, stále se opakující otázky z jiných debat po Česku zvyklí a vše přijímali s pochopením a bez jakýchkoliv emocí.
„Trh takto funguje. Každá kilowatthodina elektrické energie, kterou uhelná elektrárna dodá do sítě, automaticky znamená, že provozovatel elektrárny musí zaplatit cenu emisní povolenky, která se ke každé kilowatthodině připočítává. Už dnes je cena elektrické energie z uhelných elektráren tak vysoká, že na společném trhu není prodejná, není konkurenceschopná. My chceme mít energetiku primárně postavenou na jádru, ale je to běh na dlouhou trať. Dřív než v roce 2035 pátý blok v Dukovanech mít nebudeme. Do té doby musíme myslet i na jiné zdroje energie,“ pokoušel se vysvětlovat vedoucí řízení projektů společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Pavel Prchal.
Má větrná elektrárna výfuk?
Tato témata včetně dopadů na krajinný ráz a vnímání hluku dominovala ve zbytku debaty. Došlo i na stokrát vyvrácené mýty ohledně změn klimatu v blízkosti větrníků, šíření infrazvuku a dokonce i exhalací. „Není mi známo, že by větrné elektrárny měly nějaký výfuk,“ odpověděl na dotaz i přes úsměšky z publika zástupce ČEZ.
Příznivci větrných elektráren by se dali napočítat na jedné ruce. Vystoupila pouze jedna žena. „U větrných elektráren by se dalo pohodlně i vyspat. Klidně bych si vedle postavila dům. Hlučnost se proti elektrárnám používá nespravedlivě. Když si to porovnáte například s hlukem motorových sekaček, které na vesnicích jedou od rána do večera, tak v porovnání s tím nemáte šanci zpozorovat, že se vám za domem točí větrná elektrárna,“ vyslovila názor žena, která neskrývala, že má ve větrnících zálibu.
Pokud by se ČEZ dohodl s obcemi na smlouvě o spolupráci, čekal by plánovaný větrný park dlouhý povolovací proces, který může v jakékoliv fázi narazit na problém či vystavit elektrárnám stopku. Ať už je to během zkoumání vlivu elektrárny na životní prostředí nebo v rámci ročního biomonitoringu, při kterém stačí narazit na ohroženého ptáka nebo netopýra.
Jeden dnešní větrník s gondolou ve výšce až 160 metrů dokáže vyrobit ročně asi 10 tisíc MWh elektrické energie, což odpovídá spotřebě 3 500 domácností. „Často slýcháme, ať postavíme více menších strojů, které tak nebudou vidět v krajině. Pro stejné množství elektřiny bychom jich potřebovali deset, což ekonomicky nevychází,“ dodal Prchal.
Zda se obce na Svitavsku rozhodnou stavbu větrného parku podpořit, bude hodně záležet na výsledcích kvalifikovaného sociologického průzkumu, který si svitavská radnice s dalšími obcemi objednala u Univerzity Palackého v Olomouci. Tazatelé na vzorku 400 lidí budou na přelomu října a listopadu zkoumat, jaký názor na větrné elektrárny ve společnosti panuje.
A pokud větrníky na Svitavsku vzniknou, bude to v jasně vymezeném území. „S okolními obcemi jsme se dohodli, že to popřípadě bude za železničním koridorem východně od města. Proto by projekt měl být mikroregionální a každé obci by šel určitý podíl ze zisku. Je to úlitba obcím, které leží mimo území, u kterého jsme se na mikroregionu shodli, že má sloužit k rekreaci. Tyto obce by se zaručily, že svůj územní plán neotevřou pro jinou výstavbu větrných elektráren,“ řekl starosta Svitav David Šimek.
1. dubna 2023 |
