RALEIGH, USA Když se rentgenová observatoř Chandra na oběžné dráze kolem Země zaměřila na objekt G1.9+0.3, podařilo se jí zaplnit jednu mezeru v astronomických katalozích.
Objevila v něm totiž zbytek supernovy staré 140 let. Zatím nejmladším takovým objektem v naší Galaxii byla Cassiopeia A z roku 1680. Porovnání s jinými galaxiemi přitom naznačují, že by v Mléčné dráze měly vybuchovat tři supernovy za století. Některé chybějící supernovy patrně nikdy neobjevíme. G1.9+0.3 lze pozorovat jen rádiovými a rentgenovými teleskopy, protože leží v hustém mračnu u středu Galaxie, 28 tisíc světelných let od Země.
***
Nejmladší není nejkrásnější Vesmírný objekt G1.9+0.3 (vlevo) někteří publicisté pro zjednodušení označují za „viktoriánskou“ supernovu. V běžném jazyce tento termín není synonymem pro to, co je „in“. Mezi pozůstatky vybuchlých hvězd je ovšem situace jiná. Se 140 lety věku je G1.9+0.3 nejmladším pozůstatkem po výbuchu supernovy v naší Galaxii. Ale není zrovna snadno pozorovatelná, což ji diskvalifikuje z vědeckého hlediska. Z laického hlediska také není „ve vesmíru nejkrásnější“, jak ukazuje srovnání se dvěma konkurentkami: supernovou SN 1987A z Velkého Magellanova mračna a naopak starší Tycheho novou (vpravo), jejíž výbuch tento astronom pozoroval v roce 1572.
