PRAHA Po krátké době zdánlivé stability je státní rozpočet znovu v ohrožení. Pokud totiž nedojde k dalším škrtům, nedokáže vláda plánovaný schodek ve výši 5,3 procenta HDP udržet. Varoval před tím ministr financí Eduard Janota. Ještě před měsícem přitom peněz naopak přebývalo.
„Je pro mne i pro pana premiéra nepřijatelné, abychom se odchýlili od těch 5,3 procenta. Budu navrhovat další vázání výdajů rozpočtu. Prioritou vlády je prostě docílení těch 5,3 procenta,“ uvedl ministr po včerejším jednání vlády.
Neústupné lpění na této hodnotě sice podle ekonomů není pro Českou republiku otázkou přežití, i tak ale rozhodnutí bránit plánovanou výši schodku vítají.
„Zdravý rozum říká, že jestli to bude 5,2 nebo 5,4 procenta, není až tak zásadní. Nicméně fiskální politika je dnes i kvůli Řecku ostře sledovaná, a proto ministrův důraz chápu. Už proto, aby nezavdal žádnou záminku finančním trhům ke spekulacím proti českému státu,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Přitom ještě v polovině března Janota mluvil o tom, že po prvních dvou měsících si hospodaření státu vede nad očekávání dobře. „Všechny rozhodující daňové položky se plní lépe, než jsme předpokládali při sestavování rozpočtu, čili je tam určitý polštář. Zatím jsem v klidu, ale že bych měl dělat nějaké závěry, to také ne,“ řekl tehdy Janota. A současný vývoj dal jeho opatrnosti velmi rychle za pravdu.
Proti původní podobě takzvaného Janotova úsporného balíčku totiž jde stále více zákonů schválených Poslaneckou sněmovnou. Už loni levice prosadila zachování úrovně platů státním zaměstnancům, přídavek 1,5 miliardy zemědělcům a navýšení příspěvku krajům na sociální služby o 3,8 miliardy korun. Nedávno také prošel návrh křesťanských demokratů na zvýšení mateřské na loňskou úroveň, což představuje další dvě miliardy. Už tehdy Janota reagoval prohlášením, že úměrně tomu seškrtá výdaje ministerstev a dalších státních institucí.
Podle Marka nedošlo v tuzemské ekonomice v poslední době k zásadním změnám, které by původní rozpočet ohrozily. Za změnami proto vidí právě schvalování dalších výdajů. „Pravděpodobně za tím stojí schválení těchto návrhů. Ve vývoji schodku sice mohou být jistým zklamáním daňové příjmy, ale to asi nebyl hlavní důvod, proč ministr přitvrdil,“ uvedl Marek.
Další prostor pro úspory vidí analytici hlavně v omezení investic, škrty v sociálních výdajích nemají politickou podporu. „Určitě je ale jenom dobře, když úřednický ministr bude na schodek co nejvíce tlačit, dokud to jde. Protože kdo ví, co přijde po volbách,“ dodal Marek.
Podle platného konvergenčního programu ministerstva financí mají prováděné úspory snížit deficit veřejných financí v roce 2013 pod tři procenta hrubého domácího produktu, což je hranice požadovaná pro přijetí eura. Letos má schodek činit 5,3 procenta, v roce 2011 by se měl snížit na 4,8 procenta a o rok později na 4,2 procenta HDP. Za celý loňský rok to bylo 5,93 procenta. Rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem zhruba 163 miliard korun.
***
Rozpočtový deficit Janotův plán na snížení dluhů v procentech HDP 2010 5,3 % 2011 4,8 % 2012 4,2 %
