Čtvrtek 29. února 2024, svátek má Horymír
130 let

Lidovky.cz

Kontroly na hranicích se Slovenskem potrvají do 3. ledna, rozhodla vláda

Česko

  10:15aktualizováno  20:37
Kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat nejméně do 3. ledna 2024. Na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to ve středu schválila vláda. Namátkové kontroly, které mají bránit nelegální migraci přes české území, by jinak skončily se středeční půlnocí. Rakušan po jednání vlády zdůraznil, že krok reaguje na „migrační domino“ ve střední Evropě.

Česko spustilo v koordinaci s Polskem namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem 4. října, původně na deset dní. „Neumím si představit, že budeme jediný stát, který kontroly zruší,“ řekl k tématu Rakušan.

Kontroly se opakují po roce, loni je kvůli přílivu migrantů ČR zřídila koncem září a trvaly do začátku února. Ministři další prodlužování zdůvodňují kroky okolních zemí. Má předejít tomu, aby se cesty migrantů přesunuly do Česka.

Ministr vnitra Rakušan také sdělil, že v pondělí 27. listopadu se z české iniciativy uskuteční v Maďarsku jednání zemí V4 o migraci. Dorazí i ministři vnitra Německa a Rakouska.

Policie od říjnového spuštění kontrol na hranici se Slovenskem zkontrolovala téměř 400 tisíc lidí. Odhalila 1 167 migrantů a 56 převaděčů.

Vít Rakušan (STAN)

Stát slibuje propouštět úředníky

Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu také schválila systemizaci úřednických míst. „Razantně snižujeme počty úředníků, stát má fungovat efektivněji,“ řekl po jednání vlády Fiala. Politici od roku 2024 zruší celkem 2 636 úřednických míst, což představuje pokles o 3,5 procent. Je největší snížení počtu úředníků od roku 2015, sdělil Fiala.

Podle mluvčího vlády Pavla Zorenika stát tímto krokem ušetří meziročně na platech bezmála 290 milionů korun.

Počet úředníků bude o něco více než 73 tisíc. Před pěti lety bylo úředníků o pět tisíc více. „Plníme sliby a zefektivňujeme stát,“ sdělil po jednání premiér.

Spolu s dalšími posty bylo ve státních úřadech celkem 75 275 lidí, pozice spadající dál pod zákoník práce zahrnovaly obslužné činnosti jako řidiče, uklízečky, údržbáře nebo kuchaře, ale i politické náměstky. Podle ministrů mohou počty úředníků klesat díky digitalizaci či reorganizaci agend.

Premiér se vyjádřil také k plánované stávce škol. „To, co se chystá v pondělí je nezodpovědné,“ řekl Fiala ke dni protestů odborů a stávkám. I proto, že se zapojí školství, kam dáváme finance, dodal.

V některých krajích se do pondělní stávky zapojí i polovina škol. Mnohé budou uzavřené, v provozu nebudou ani školní jídelny, družiny a internáty. Ředitelé a zástupci škol poslali rodičům dopisy s odůvodněním stávky. Školy, které zavřené nebudou, podpoří protest symbolicky nebo vyjádřily pochopení s důvody stávky. Přesnější údaje budou známé koncem týdne.

Na tiskové konferenci vystoupil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten plánuje do 15. prosince předložit návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných penzí pro disidenty. Na návrhu mají s Jurečkou spolupracovat ministryně obrany Jana Černochová a ministr pro legislativu Michal Šalamoun.

Podle Fialy tak kabinet odstranil důvody k protestu signatáře Charty 77 a zakladatele knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda. Ten kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku a požaduje Jurečkovo odstoupení. Gruntorád ale v reakci na Fialovy výroky řekl médiím, že se nic nemění.

„Na jednání vlády jsme rozhodli, že do 15. prosince pan ministr Jurečka ve spolupráci s dalšími členy vlády předloží návrh legislativy a popřípadě dalších opatření, která by zajistila přiznání důstojných důchodů a poskytnutí odpovídajícího zajištění ve stáří,“ uvedl premiér. Podle něj kabinet rozhodl jednomyslně. „Myslím, že jsme tady odstranili důvody, kvůli kterým pan Gruntorád drží hladovku. Za sebe i vládu chci říct, že ze situace nemáme žádnou radost. Vážíme si činnosti pana Gruntoráda i dalších lidí, kteří se stavěli proti komunistickému režimu,“ řekl předseda vlády.

„Ty důvody pominuly jen pro pana premiéra, ale pro mě ne,“ řekl ve středu večer novinářům Gruntorád. Na odstoupení Jurečky dále trvá. Z usnesení vlády má však radost. „Protože je to jedna z věcí, ale ne úplně zásadní, kvůli kterým tady jsem,“ dodal.

Balíček bylo třeba schválit, míní koalice

Velkým tématem středečního dne bylo schválení konsolidačního balíčku prezidentem Petrem Pavlem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to uvítal. Lze podle něj polemizovat nad jednotlivými opatřeními, nelze ale podlehnout populistům a shodit snížení deficitu o 151 miliard korun ze stolu, uvedl v komentáři na síti X k podpisu.

Podotkl současně, že nejde o populární, ale o nezbytný krok, a to v souvislosti se zadlužováním země. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Jsem rád, že se prezident Pavel rozhodl podepsat úsporný balíček. Nejde o krok populární, ale při pohledu na tempo zadlužování a částku téměř 100 mld. jen za splátky starých dluhů krok zcela nezbytný. Můžeme vést polemiku nad jednotlivými úspornými opatřeními. Nelze ale podlehnout štvavým populistickým hlasům a shodit snížení deficitu o 151 mld. ze stolu,“ uvedl Stanjura.

Pekarová Adamová je ráda, že Pavel nepodlehl tlaku populistické opozice a odborů. Ozdravný balíček je podle ní nezbytné minimum pro léčbu veřejných financí. „Díky němu snížíme tempo zadlužování, zlevníme fungování státu, ale zároveň zachováváme investiční aktivitu a udržíme sociální smír,“ napsala na X.

Pavel ve středu na síti X zveřejnil vyjádření, podle kterého se rozhodl balíček podepsat kvůli neudržitelnému tempu zadlužování České republiky. „Jeho neschválení by znamenalo neudělat na cestě snižování schodku našeho rozpočtu vůbec nic, a to by napáchalo mnohem větší škody,“ řekla hlava státu.

Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Jde o změnu šesti desítek zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Vláda v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně.

Například stínový premiér a první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček v reakci na podpis řekl, že měl Pavel v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem prokázat více odvahy. „Považuji za velmi pravděpodobné, že se na Ústavní soud opět obrátíme,“ řekla ve středu předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová pro CNN Prima NEWS.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v reakci uvedl, že pětikoalice za podpory prezidenta zavádí dosud nejvyšší plošné zvýšení daní v Česku.

Autoři: ,