Úterý 30. dubna 2024, svátek má Blahoslav
130 let

Lidovky.cz

Westinghouse vypadl z tendru na Dukovany. Vláda chce nabídky na čtyři nové bloky místo jednoho

Česko

  11:32aktualizováno  15:30
Vláda vyzvala zájemce o stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, aby do půlky dubna předložili závazné nabídky pro výstavbu čtyř jaderných bloků. „Jeden blok nebude dostačovat,“ řekl předseda vlády Petr Fiala. Nabídka Westinghouse podle vlády nesplnila nutné podmínky a v další fázi tendru tak budou osloveni jen dva účastníci.

Nabídka Westinghouse není totiž závazná. „Je to překvapení, ale z našeho pohledu byla nabídka nehodnotitelná,“ řekl po jednání ministr průmyslu a obchodu za STAN Jozef Síkela. V nabídce Westinghouse podle vlády dále nebyl jednoznačně určen subjekt, který by byl zodpovědný za kvalitu díla.

Na předložení nabídek budou mít oba dva zbývající zájemci čas do 15. dubna a společnost ČEZ je do konce května vyhodnotí. Vláda by pak měla rozhodnout o dalším průběhu.

Rozhodnutí vlády zatím neznamená, že se budou stavět skutečně čtyři bloky, chce jen závazné nabídky. Z hlediska ekonomického se jeví nejvýhodnější stavět dvojblok,“ řekl Síkela. Stavět by se tak podle něj mohly nejprve dva bloky v Dukovanech a později dva bloky v Temelíně.

„Dosavadní průběh tendru ukazuje, že dodávka více reaktorů současně by nám mohla zajistit nižší cenu až o jednu čtvrtinu u jednoho reaktoru. Proto jsme se rozhodli požádat uchazeče, aby nám předložili závazné nabídky na dodávku až čtyř nových jaderných reaktorů. Na jejich základě potom vybereme dodavatele a rozhodneme, zda si necháme postavit více reaktorů, nebo ne,“ uvedl premiér.

„Z dosavadního průběhu tendru vyplývá, že při objednání více reaktorů současně by se mohla cena za blok snížit až o 25 procent. Umožní to úspory z rozsahu a optimalizace procesu výstavby,“ popsal Síkela.

Celkový harmonogram se nemění, cílem vlády zůstává podle premiéra Fialy podpis smlouvy s vybraným uchazečem na přelomu roku 2024 a 2025. První nový jaderný blok má spuštěn do konce roku 2036.

Vláda přidala školství 4 miliardy korun

Vláda rozhodla o posílení rozpočtu resortu školství o 4 miliardy korun, oznámil v průběhu jednání na sociální síti X (dříve Twitter) ministr školství za STAN Mikuláš Bek.

Významná část přidaných peněz bude využita na platy nepedagogických pracovníků, řekl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministerstvo školství by mělo ještě tento týden rozeslat rozpisy jednotlivým školám pro období do konce kalendářního roku.

Ministerstvo školství mělo letos původně pracovat s výdaji 269 miliard korun. Proti loňskému roku to bylo o 3,9 miliardy korun víc.

Peníze by se podle předchozích vyjádření ministra školství Beka měly rozdělit. Jednu miliardu by měly dostat vysoké školy, zbylé peníze by pak měly jít do regionálního školství. Vysoké školy by část navýšení rozpočtu měly využít ke snížení rozdílů platů vysokoškolských učitelů. V regionálním školství by peníze měly pomoci s financováním platů nepedagogických pracovníků.

„Nestačí a nebudu spokojen jen s tím, pokud budeme dostatečně financovat školství a školský resort. Musí se udělat kvalitativní reformy, musíme dokončit reformu rámcového vzdělávacího programu a udělat další změny, aby mladí lidé dostávali kvalitní vzdělávání, které odpovídá požadavkům dnešní doby,“ řekl premiér Fiala.

Kontroly hranic se Slovenskem budou už jen namátkové

Vláda také podle premiéra Fialy rozhodla, že kontroly na hranicích se Slovenskem, které byly schválené do 2. února, budou už jen namátkové.

„Z mého pohledu jako ministra vnitra bychom mohli v těchto číslech migrace zkusit nahradit stabilní kontroly namátkovými,“ řekl už ráno před jednáním vlády v rozhovoru pro Český rozhlas ministr vnitra Vít Rakušan.

Kromě nízkého počtu zadržených migrantů to zdůvodnil také náklady na ostrahu hranice, která podle něj jen za leden činí více než 30 milionů korun.

Kontroly na slovenských hranicích spustila Česká republika loni 4. října. Zavedly je i další země v regionu a tak jako Česko je opakovaně prodloužily.

Vláda ve středu kývla i na novelu ministerstva spravedlnosti, která počítá s dvoustupňovými kárnými řízeními se soudci, státními zástupci a exekutory.

Nyní je jediným kárným soudem Nejvyšší správní soud a rozhodnutí kárného senátu lze zvrátit pouze návrhem na obnovu řízení či ústavní stížností.