Vládě rozhodně důvěřují tři procenta lidí, spíše důvěru ji vyjadřuje 22 procent dotázaných. Naopak 32 procent dotázaných vládě spíše nedůvěřuje a 40 procent jí nedůvěřuje rozhodně. Zbylá tři procenta respondentů zvolila odpověď „nevím“.
Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty, v létě ale přišel výraznější pokles. Podobné je to i se Sněmovnou, které rovněž rozhodně důvěřují pouhá tři procenta občanů. Důvěra v Senát klesla od posledního průzkumu o tři procentní body na 33 procent.
Naopak důvěra v prezidenta Pavla je od jeho nástupu stabilní, už ve třetím průzkumu v řadě je na 58 procentech. Je tak vyšší než u jeho předchůdce. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty.
Komu na české politické scéně nejvíce důvěřujete?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pátek 20. října 2023. Anketa je uzavřena.
V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod 30 procent. Navzdory následnému růstu už se před Zemanovým odchodem dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.
Hodnocení politické situace se tak i nadále pohybuje na zřetelně horší úrovni, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou výrazného krátkodobého propadu z roku 2017 spojeného s vládní krizí. V dlouhodobém srovnání pak i nadále je spokojenost se současnou politickou situací výrazně vyšší, než bývala v období let 2012 a 2013,“ dodali statistici.
Analýza mimo jiné ukázala, že spokojenost s politickou situací roste u lidí, kterým se zlepšuje životní úroveň jejich vlastní domácnosti. Naopak pokles spokojenosti s politickou situací má být podle průzkumu úzce spjat spolu s rostoucím věkem.
Onou skupinou nejspokojenější s politickou situací jsou studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci a voliči koalice SPOLU nebo koalice PirSTAN a ti, kdo podle důvěřují všem zkoumaným institucím. Vyšší nespokojenost nebo nižší spokojenost naopak podle CVVM vyjadřují důchodci, voliči ANO, KSČM či SPD a ti, kdo zkoumaným ústavním institucím nedůvěřují.
