„Tato smlouva byla vládou vždy chápána jako kompromisní řešení, jako východisko z bludného kruhu institucionálních diskusí, které se v Evropské unii vedou již od devadesátých let. Jako východisko z patové situace, která nastala po odmítnutí Smlouvy o Ústavě pro Evropu ve dvou referendech ve Francii a Nizozemí,“ tvrdil Vondra.
„K jednání o smlouvě přistupovala vláda zodpovědně na základě koaličního mandátu, přičemž se v rámci kompromisu snažila vyjednat maximum možného,“ dodal ministr.
Vondra odmítal Klausovy argumenty, že se Česko přijde o suverenitu. „Přenos některých pravomocí Česka na EU probíhá ústavně konformním způsobem, stále se jedná jen o některé pravomoci, nikoliv o přenos pravomocí v takovém rozsahu, který by znamenal ztrátu suverenity ČR,“ vysvětloval Vondra.
Ministr přiznal, že vláda si již v průběhu jednání o smlouvě byla vědoma určitých „diskusí a pochybností, které byly s některými jejími ustanoveními spojeny nejen v České republice, ale i v jiných členských státech, kde byla či je Lisabonská smlouva podrobena přezkumu ústavními soudy“. Na základě právních analýz ale prý dospěla k závěru, že tato smlouva je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
Vondra soudcům vysvětlil, že smlouvy není nutné se bát, protože nemá tvz. kompetenční kompetenci.
Toto zvláštní slovní spojení podle něj znamená, že unie nemá pravomoc rozhodovat sama autoritativně o rozsahu svých pravomocí, aniž by k tomu potřebovala souhlas členských států. Tedy, že unii budou i nadále řídit členské státy, nikoli ona sama.
Vondra pak postupně vysvětloval další a další argumenty kritiků, aby v závěru všechny ubezpečil, že z nové euroústavy nemusí mít strach. „Samozřejmě - nic na světě není jen bílé nebo černé. Ale jedno je zřejmé: EU je společenstvím pravidel, na kterých se účastníci musejí vždy dohodnout,“ prohlásil. „Pravidel, s nimiž nemusíme vždy souhlasit, ale které tomuto společenství po staletích bojů, válek a konfliktů dávají pevný řád a jistotu. Také proto se vláda přiklonila k tomu, že Lisabonská smlouva je pro Česko přijatelnou smlouvou.“
PRO Unii budou i nadále řídit členské státy, nikoli ona sama
