Zvláštní proměna v oblibě u voličů? Podle sociologů nikoli. Vysvětlení je totiž poměrně jednoduché. Opozice má mnohem jednodušší podmínky a voliči také opozici často vnímají mnohem pozitivněji. „V takovéto situaci je to vládní strana, která tahá trošku za kratší provaz,“ vysvětlil před nedávnem sociolog Jan Hartl, ředitel společnosti STEM.
„Vládní strana je totiž zahlcována takovou tou operativou každodenního politického provozu,“ dodává. Podle Hartla právě tohle opozice řešit nemusí „Zatímco opozice to má snadnější. Může z celkem klidových pozic napadat vládu, může se na to soustředit. A v situaci, kdy není úplně jasno, je role opozice o to snadnější,“ dodává Hartl.
O podobném syndromu hovořil už Miloš Zeman, který jej s oblibou nazýval „U-křivkou“.
Zeman vysvětloval, že křivka obliby vlády popisuje jakési písmeno „U“. Krátce po volbách mají voliči pocit nesplněného očekávání. Čekají okamžité zlepšení úrovně, které se nedostavuje. Vláda začne dělat reformy a křivka obliby dosáhne dna.
Pak dojde ke stabilnímu hospodářskému růstu, situace se uklidní a voliči se začnou pomalu vracet. Těsně před volbami se pak obliba vyrovná.
