Už i nepříliš bystrý předseda sněmovny Miloslav Vlček se včera dovtípil, že jeho dny ve vysoké státní funkci jsou sečtené.
Vlček od počátku věděl, že předsedou dolní komory parlamentu se stal jen díky vyrovnanému výsledku voleb v roce 2006. Kdyby současná koalice získala o pár poslanců víc, v čele sněmovny by stál buď člen ODS, nebo lidovec. Ale ani kdyby většinu drželi socialisté s komunisty, nedostal by se Vlček výš než do vedení nějakého irelevantního výboru. Takto si však sáhl na funkci, která je výrazně nad jeho schopnosti.
Jenomže Vlčkovi se za nejvýše postaveným pultíkem očividně zalíbilo. „Někdo by měl přijít za mnou a říct mi to. Jedná se o mně beze mě,“ postěžoval si včera před novináři. Reagoval tak na vyjádření svého stranického šéfa Jiřího Paroubka, který připustil, že s Mirkem Topolánkem vyjednává o plánu, podle kterého by měl Vlčka ve vedení sněmovny nahradit.
Upřímně řečeno není jasné, proč by šéfové stran měli o svých záměrech jednat s poslancem, který se nechal zvolit do vedení sněmovny jen jako dočasné řešení povolebního patu a při výkonu funkce se nelidsky trápil. „Vy se všichni smějete, ale pojďte si to tady zkusit,“ řekl nedávno při jednom ze svých marných pokusů řídit poslaneckou schůzi.
Tak teď si to prostě půjde vyzkoušet Jiří Paroubek.
Čtěte „Vlček se zlobí...“ na str. 1 a 2
