Pes je opravdu lék -odstraňuje napětí, vzbuzuje v nás pocit důvěry a bezpečí.
V přítomnosti psa se mezi lidmi uvolňují bariéry a lépe spolu komunikují. Při hlazení psa se snižuje krevní tlak, harmonizují se tělesné funkce. Vycvičený pes dokáže dokonce vycítit a upozornit na epileptický záchvat. Právě pro léčivé účinky psí přítomnosti se psi v současné době využívají pro tzv. canisterapii.
Canisterapie je v podstatě terapie s pomocí psa.
Canisterapeuti ve volném čase se svými psy navštěvují nejrůznější zařízení - domovy důchodců, dětské domovy, ústavy pro postižené.
Pravidelný kontakt se psy působí pozitivně jak na děti, které vyrůstají bez rodičů, tak na opuštěné seniory.
Změny k lepšímu ale nejsou pozorovány jen po stránce psychické - například děti s omezeným rozsahem pohybu udělají všechno pro to, aby si pejska mohly alespoň pohladit. Také děti s autismem, které nesnesou dotek jiného člověka, se nijak nevyhýbají dotykům psa. V ústavech pro tělesně postižené je pes také součástí rehabilitace.
Pro canisterapii nejsou vhodní všichni psi - pes nesmí negativně reagovat na cizí lidi a musí si nechat ledacos líbit -drbání, tahání za ucho, tahání za ocas... Jedinou možnou reakcí před takovým „trápením“ je pro něj útěk. Musí složit zkoušky vhodnosti a ty se každé dva roky opakují. Povaha psa se totiž může časem změnit.
Nejvhodnějšími psími rasami jsou zlatí retrívři a samojedi.
Vědci nově také zjistili, že děti, které žijí od narození se psy, mají vyšší imunitu. Protože jsou vystavovány psím chlupům a pachům, jejich tělo si vytváří obranné látky a imunita je tak velmi časně posílena.
