* LN V červnu jste byl jmenován prezidentem Americké obchodní komory. Lze sladit tuto funkci s pozicí šéfa automobilky Tatra?
Ano. Být prezidentem AmCham (Americké obchodní komory, pozn. aut.) je veliká čest. Tato pozice ale nevyžaduje takovou zodpovědnost. Je to hodně o vytváření vztahů, nejsem tam jako manažer. Každopádně můžeme v rámci Komory Česku pomoci. Řešit například problémy s korupcí.
* LN Zmínil jste, že je to pro vás čest, vést AmCham. Může to být pro vás i výhoda?
Vždycky je to výhoda. Potkáváte lidi ze všech koutů světa. A Amerika má stále velký respekt v obchodním světě.
* LN V devadesátých letech zde bylo hodně investic z USA, dnes je jich méně. Proč?
Protože americké firmy nemají rády korupci. A je jedno, kde jsou, kde dělají byznys. Korupce a neprůhlednost je to, co ubližuje České republice. To, jak tu mohou být firmy koupeny a prodány, jak mohou být tunelovány. To, co se dělo v 90. letech, bylo velmi odrazující. Proto se investoři ze Severní Ameriky a pravděpodobně i z ostatních západních zemí stáhli. Jsem si jist, že ze Spojených států sem přijdou další investice. Chce to jen správné zákony, ctít tyto zákony a mít dostatek síly je uplatňovat. Je velice důležité, aby společně se zákony existovaly i odpovídající tresty. Pokud víte, že nikdy nepůjdete do vězení, tak nebudete dodržovat zákony. Pokud víte, že za krádež vás čeká pět let vězení, tak nad tím budete hodně přemýšlet. Na druhou stranu -Američané vědí, že Češi umí vyrábět skvělé věci. Například české sklo. Proto věřím, že se američtí investoři vrátí.
* LN Takže vládě radíte, aby se zaměřila na korupci?
Musí existovat nějaká pravidla na potírání těchto nešvarů. Stačí se podívat po světě, v úspěšných ekonomikách to funguje.
* LN Jako prezident AmCham jste také kritizoval český zákoník práce...
Zákoník je třeba změnit, aby byl více flexibilní. V tržním prostředí může kdykoli přijít špatné období a vy musíte být schopni reagovat rychle a propustit lidi tak, aby podnik nezkrachoval. Mzdové náklady jsou v těžkém průmyslu jednou z největších položek, a když ji nemůžete snížit dostatečně rychle, může to být smrtící. Můžete zbankrotovat jenom kvůli nákladům na zaměstnance. A když zbankrotujete, tak už nejsou žádní zaměstnanci. Takže je třeba mít možnost tohle řešit rychle. Proto je třeba mít flexibilnější a realističtější zákoník, který pomůže firmám zůstat v byznysu.
* LN S tím máte vlastní zkušenosti. Sám jste musel v Tatře hodně propouštět. O kolik lidí šlo?
Naše krize začala v létě 2008, bylo nás 4400 a dnes je nás 2300. To je více než dva tisíce lidí, s kterými jsme se museli rozloučit. Prostě proto, že nebyly zakázky. Krize zasáhla výrobu těžkých nakládáních vozů opravdu silně. Naše objednávky spadly o padesát procent. Udržely nás na nohou jen armádní zakázky. Ty komerční se nám propadly o šedesát sedmdesát procent. Když jste na dně, nemáte jinou možnost než propouštět. Bolí to, ale musíte se zachránit.
* LN Dnes už ale opět nabíráte, ne?
Ne, ještě ne. Samozřejmě stále hledáme nějaké vysoce kvalifikované pozice. To ale vždy, nejsme v metropoli, získat takové lidi je těžké. Ale žádné velké nábory neděláme. Letos jsme si spočítali, že i při nejhorším možném scénáři budeme vyrábět minimálně tisícovku aut. Téhle produkci jsme přizpůsobili naše stavy, protože to je počet lidí, o němž víme, že letos určitě uživíme, abychom zůstali v černých číslech. Pořád ale ještě máme kapacitu na další dva tisíce aut.
* LN Jak místní lidi takto masivní propouštění vzali?
Nenáviděli to. To je samozřejmé. Já to taky nenáviděl. Já chtěl budovat tuhle firmu, ne ji táhnout ke dnu. Když ale přišla krize, tak to byla otázka života, nebo smrti. Buďto být menší a přežít, nebo zbankrotovat.
* LN Takže teď máte dostatek objednávek, abyste přežili?
Na čtvrté čtvrtletí cítím mírné snížení, ale obecně je tento rok lepší než předchozí.
* LN Dokonce jste prý snížil platy manažerům. Je to pravda?
Ano, já byl první, u koho se škrtalo. Dál to šlo dobrovolně, ale 90 procent manažerů si snížilo plat.
* LN Tatra stále vytváří nové technologie. Je to výdělečné?
Vyvíjíme nové produkty a technologie. Je to velmi důležité, protože až se trh s těžkými vozy obrátí, bude na trhu silnější konkurenční prostředí. Než přišla krize, byli jsme vyprodaní. Zákazníci chtěli víc vozů, než jsme dokázali vyrobit, my jsme věděli, že co vyrobíme, to hned prodáme. Cena nebyla problém, zakázky nebyly problém. Dnes je situace opačná. Trh je mnohem citlivější na cenu, konkurence je silnější. Teď se teprve ukáže, kdo nezaspal a věnoval se i během krize vývoji. Zákazníci chtějí vidět, co máme nového, ne tři roky staré koncepty.
* LN Jaké novinky jste tedy během krize připravili.
Třeba nyní představujeme komerční sféře naše nové auto se speciální pevnou nápravou, které jsme původně vyvinuli pro českou armádu. Modernizovali jsme kabiny, vylepšili odpružení, teď vyvíjíme plně ovladatelný podvozek s pohonem na všech deset kol tak, že zatáčejí i ta zadní.
* LN Poslední zprávy z Tatry jsou optimističtější než ty z posledních dvou let. Začínáte myslet na budoucnost. Chcete vstoupit na nové trhy. Proč právě teď?
Tatra je skvělý výrobek, ale je příliš svázán se svými starými trhy. V roce 2008, kdy byla světová ekonomika na svém vrcholu, naše produkce byla přetížena, takže jsme nemohli vstoupit na nové trhy. Naše domovské trhy si žádaly veškerou naši produkci. A teď víme, co se stane, když se ekonomika propadne a vy jste závislý jenom na svých tradičních odbytištích, která se skládají hlavně z bývalých komunistických zemí. Proto je nutné rozšířit působení Tatry na globální úroveň, kde zatím ještě nikdy nebyla. Pokud se podíváte na mapu, řekněme za posledních deset let, Tatru najdete pravděpodobně na dvaceti procentech světa. Takže osmdesát procent čeká, až jim ukážeme naše výrobky. Proto je náš cíl otevřít zastoupení. Chceme mít jedno na Středním východě, jedno v Rusku, jedno v jihovýchodní Asii, jedno v Jižní Americe. A už máme navázané vztahy v Severní Americe.
* LN Tam budete i vyrábět?
Není reálné si myslet, že všechno budeme vyrábět v Kopřivnici v Česku. To by nefungovalo. Máte tady dovozní daně, převozní náklady, politické faktory speciálně u armádních zakázek. Třeba Rusko. To představovalo pro Tatru největší pole působnosti do roku 2008. Jenže jak se trh propadl, místo tisíců jsme měli zakázky jen na stovky vozů. Je to velmi devastující, mít vysokou koncentraci zakázek na jeden region. A kvůli krizi v Rusku navíc uvalili 25procentní dovozní daň na nákladní automobily, takže teď pracujeme na ustanovení partnerství pro Rusko a okolní země, abychom se této dani vyhnuli.
* LN Takže se nebude usilovat o vlastní továrny, ale využijete nějaké partnerské?
U tatrovek je klíčový jejich podvozek s unikátními výkyvnými nápravami. Tatra je jediný nákladní vůz na světě, kde se jednotlivá kola mohou nezávisle na sobě pohybovat za pomoci speciálních diferenciálů. Neexistuje jiný vůz, který by v tomto mohl Tatře konkurovat. Na nové trhy obvykle přicházíme nejdřív s vojenskými vozy, u nichž je průchodnost obtížným terénem nejdůležitější. Takže náš plán je takový, že podvozky a nápravy budeme vždycky vyrábět tady, abychom je mohli kontrolovat. Zbytek auta je prostě auto. Každý dělá tento zbytek a někteří lépe než my. To není to, co dělá Tatru Tatrou. Takže podvozek a nápravy chceme dělat tady. Až se rozšíříme do nových regionů, budeme dodávat více našich produktů, a protože je budeme dělat ve velkém, budou levnější.
* LN Kde ale vezmete peníze na toto rozšiřování? Sami jste v současnosti v dluzích...
To není problém našich peněz. Nám stačí najít partnery. Bude to jejich trh, jejich licence a oni tam budou operovat a sestavovat vozy. Takové partnery budeme preferovat. Pokud máte partnera jen na marketing, tak ten sice umí prodávat auta, ale nesestaví vám je. Pokud máte partnera, který umí sestavit, ale neumí prodat, tak nemá pro koho sestavovat. Je proto dobré držet obě oblasti pod jednou střechou, u jednoho partnera. Koncem tohoto roku, možná v prvním čtvrtletí příštího začneme po celém světě vybírat partnery, kteří by mohli s námi pracovat. Rok 2011 proto může být přelomový.
* LN Kdy si plánujete, že začnete prodávat vozy na nové trhy?
Teď máme zakázku na dvě stě vozů do Ruska, ale když si vybereme dobrého partnera, tak tam budeme mnohem úspěšnější. Možná to bude firma, která dnes vyrábí traktory nebo vojenská vozidla. Je to pravděpodobnější, než že by někdo pro nás postavil montážní závod na zelené louce, aniž by kdykoli předtím něco podobného dělal. Myslím, že začneme přes partnery přijímat objednávky na další zakázky už v příštím roce. Měli jsme tady delegace ze Saúdské Arábie a Kanady a ukazovali jsme jim na polygonu, co tatra dokáže. Byli šokováni, jak dobře se tatry chovají v terénu, hlavně díky výkyvným nápravám. Minulý týden jsme dostali zakázku na dvacet obrovských armádních strojů pro Spojené emiráty. V roce 1998 pro ně Tatra vyráběla jedenáct set podobných vozů. To jsou důvody, proč si myslím, že rok 2011 bude pro Tatru lepší.
* LN Zároveň to ale bude rok, kdy se z Tatry stane především dodavatel pro armády...
Pravděpodobně. Armáda pro nás představuje větší a výdělečnější trh než komerční sektor. Komerčnímu byznysu trvá déle, než se oklepe po krizi. Koupit náklaďák za sto či sto padesát tisíc eur je pro soukromé firmy hlavní investicí za rok, a proto se k nim budou navracet velice pomalu. A proto se bude komerční byznys rozbíhat velice pomalu. U armádních zakázek je obvyklý cyklus objednávání po třech až pěti letech. Po celou tu dobu musíme na zakázce pracovat, přizpůsobit tomu vývoj a přípravu výroby. A nakonec musíte vyrobit celou zakázku najednou. Takže když vyhrajeme, půjdou v určitém období skoro všechny tatry pro některou z armád. Nevýhodou toho je, že buďto uděláte velký obchod, nebo žádný. Pokud vyhrajeme zakázku, budou mít jen tatry, pokud prohrajeme, můžeme na to zapomenout. Už v roce 2009 jsme z 65 procent vyráběli pro vojáky díky objednávkám pro českou armádu. Do budoucna bychom ale chtěli mít 63 procent výroby pro komerční účely a 37 pro armádní.
* LN Jen v České republice jezdí v současnosti téměř osm tisíc tater, jejich stáří je okolo dvaceti let. Není Česko ten největší trh pro Tatru?
Česko je náš domácí trh. Ale pravda je taková, že nepotřebujete tatru na Starém Městě v Praze. Takže my hledáme nové trhy. Kde jsou tatry potřeba? V armádě a tam, kde se jezdí mimo silnice. V komerční sféře jsou pro nás důležité firmy zabývající se těžbou ropy. Protože ta je často ve velice nedostupných místech. Stejně jako další přírodní zdroje a jejich těžba. Tady je místo pro „offroady“. V České republice je hodně silnic a málo práce mimo ně, takže naše budoucnost je v zemích, kde ještě není dostatek zpevněných cest. Jako třeba v Jižní Americe, v Brazílii. Podobné je to se zeměmi jižní Asie.
***
Americké firmy nemají rády korupci. A je jedno, kde jsou, kde dělají byznys. Korupce a neprůhlednost je to, co ubližuje České republice.
TEXASAN, KTERÝ SE V KOPŘIVNICI OŽENIL
Ronald Adams * Američan z Texasu vystudoval obchod na Oklahomské univerzitě a Texaskou křesťanskou univerzitu. * Zastával manažerské pozice v několika investičních i strojírenských firmách v USA. * V 90. letech pracoval jako finanční poradce Škody Diesel. Od roku 1998 usiloval o převzetí Tatry. Jako šéfovi společnosti SDC International se mu před osmi lety povedlo dostat se do dozorčí rady firmy. * V roce 2006 se mu společně se skupinou investorů Black River podařilo odkoupit dostatečnou většinu akcií Tatry. * Bydlí nedaleko samotné kopřivnické továrny, oženil se dokonce s bývalou zaměstnankyní Tatry.
