PRAHA Ještě před pěti lety ležel Rivaldovi u nohou celý fotbalový svět. Brazilský míčový mág pak zažil kruté vystřízlivění. Po několika nepovedených angažmá mu dalo druhou šanci Řecko.
S lídrem tamější ligy AEK Atény dnes nastoupí k utkání skupiny Poháru UEFA na stadionu Mladé Boleslavi. I když se o držitele Zlatého míče z roku 1999 už nepřetahují nejlepší evropské kluby, jedno z velkých brazilských „R“ má ve světě stále zvuk.
Vždyť s míčem dokáže pětatřicetiletý nositel slavného čísla deset na trávníku stále téměř kouzelně zažonglovat. Výjimečný tah na branku zvýrazňuje vytříbená koncovka. Jeho pověstná levačka se jen málokdy mýlí.
Muži, jehož celé jméno zní Rivaldo Vítor Borba Ferreira, se splnilo téměř všechno, o čem jako malý kluk v chudinských čtvrtích snil. Po příchodu do Barcelony se rychle usadil na fotbalovém výsluní. Na mistrovství světa 2002 stvořil s Ronaldem jeden z nejnebezpečnějších útoků fotbalové historie, který „Kanárky“ dovedl k zaslouženému titulu. V rodné Paulistě mu za to postavili na náměstí sochu.
Dvakrát se předvedl také českým fanouškům. I když Barcelona dokázala v březnu 2000 na Letné zvítězit, Rivaldovi se zápas hrubě nepovedl. Otrávenou hvězdu o poločase trenér Van Gaal vystřídal.
O dva roky později absolvoval svoji premiéru v dresu AC Milán na libereckém stadionu při odvetě třetího předkola Ligy mistrů.
Ústup podtrhla Zlatá popelnice
Právě tehdy začal jeho ústup ze slávy. „Mám radost, že jsme se s Milánem dohodli. Je to klub, který mě bere jako mistra světa,“ pochvaloval si Rivaldo příchod na San Siro. Nadšení mu dlouho nevydrželo. Jeho nový tým sice dokráčel k triumfu v Lize mistrů a Italském poháru, ale Rivaldův podíl na úspěšném tažení byl minimální. Ze základní sestavy se vytratil, obvykle jen střídal, ale čím dál častěji sledoval zápasy také jen z tribuny. „Bezpochyby to byl nejhorší rok mé kariéry,“ vyprávěl potom brazilským novinářům. Nemyslel si to jen Rivaldo. Italští fanoušci mu udělili nelichotivé ocenění – Zlatou popelnici pro nejhoršího hráče Serie A. V Brazílii panovalo přesvědčení, že Rivaldovu ofenzivní kreativitu v AC Milán zničil důraz na defenzivní pojetí hry. „Italský fotbal je obrovská nuda. Žertování na úkor brazilských hráčů je pouze projevem žárlivosti,“ rozčílil se komentátor listu O Globo.
Nešlo mu o peníze, ale o čest
Když se Rivaldo rozhodl podepsat roční kontrakt s brazilským týmem Cruzeiro, vypuklo v jeho vlasti nefalšované nadšení. „Cruzeiro co do podmínek o moc nezaostává za Barcelonou a Milánem,“ lichotil Rivaldo novému zaměstnavateli. Jenže po deseti zápasech, v nichž vstřelil dva góly, bylo zase všechno jinak. Tápající Rivaldo se rozhodl z klubu odejít ze solidarity s propuštěným trenérem Vanderleyem Luxemburgem. Po čtyřměsíční pauze se zjevil v Aténách, kde ho nadšeně vítali funkcionáři i fanoušci Olympiakosu. „Osobnost, jako je on, řecká liga potřebuje,“ pochvaloval si čerstvou posilu trenér Dušan Bajevič. Skutečně to vypadalo, že Rivaldovi nové prostředí prospívá. S Olympiakosem získal tři tituly, a dokonce zvažoval možnost, že v jeho dresu zakončí kariéru. V květnu se s pravidelným účastníkem Ligy mistrů rozešel ve zlém. Vedení mu sice nabídlo novou smlouvu, ale s polovičním platem. „Takové jednání jsem nikdy nezažil. Nepotřebuji peníze, je to pro mě otázka cti,“ ohradil se Rivaldo, který pobíral 1,7 milionu eur ročně (zhruba 45 milionů korun). Když se ozval městský rival AEK Atény, nenechal se Rivaldo dlouho přemlouvat. O možnosti pověsit kopačky na hřebík nemluví. „Rád bych skončil, až ještě něco pořádného vyhraju,“ umínil si.
***
Rivaldovy návštěvy v Česku 21. března 2000 Sparta – FC Barcelona 1:2 osmifinálová skupina Ligy mistrů Jak se mu zápas podařil? Odehrál pouze první poločas, trenér Van Gaal ho potom vystřídal 28. srpna 2002 Liberec – AC Milán 2:1 odveta 3. předkola Ligy mistrů Jak se mu zápas podařil? Krátce po přestupu do Itálie se s týmem teprve sžíval a na hřiště se dostal až v 70. minutě.
