Švédové během třicetileté války vzali jako válečnou kořist vzácná umělecká díla. O navrácení nejcennější knihy z Rudolfovy sbírky však nemůže být ani řeč.
Nemůžeme se přetahovat o poklad 350 let po skončení třicetileté války, říká Ladislav Čepička z Vojenského historického ústavu.
PRAHA Na vrácení Ďáblovy bible Česko nemá právní nárok. Od roku 1904 totiž existuje takzvaná Haagská konvence, kterou Československo podepsalo v roce 1918.
„Haagská konvence byla přijata v roce 1904 několika státy. V podstatě měla za úkol zamezit krádežím uměleckých památek na území druhých států v případě válečných konfliktů,“ říká Ladislav Čepička.
Artefakty uloupené před rokem 1904 se ale vracet nemusejí.
Přesto občas dojde k výjimkám. Řada rozvojových zemí třeba žádá po bývalých koloniálních velmocích zpět své památky a hodně věcí opravdu dostaly zpět. Například vzácné obelisky z doby faraonů Britové po několika desítkách let vrátili zpět Egyptu. Jednalo se ale o jejich dobrou vůli. O něčem podobném Švédové v případě artefaktů uloupených v českých zemích ale neuvažují.
Kdyby se vše bralo do důsledku, tak není technicky možné vrátit všechny ukořistěné památky na původní místo.
To, že jsou umělecká díla roztroušena po celém světě, je podle odborníků svým způsobem dobře. „To že jsou poklady majetkem mnoha zemí, má i své pozitivní stránky. Mohou je obdivovat lidé na celém světě,“ upozorňuje historik architektury Zdeněk Lukeš.
Určitá šance na to, že se alespoň některé umělecké památky přece jen dostanou zpět do Česka, existuje. Závisí to ovšem na nabídce volného trhu. „Zakoupit nazpátek umělecká díla mohou Češi od soukromých sběratelů,“ dodává Lukeš.
Švédové získávali v našich zemích na konci třicetileté války velké množství uměleckých památek.
Jednalo se obyčejně o obrazy, knihy, ale i stříbrné rakve Pernštejnů z Doubravníka. Na Pražském hradě se Švédové zaměřili hlavně na vzácné knihy.
K nejcennějším patřila knihovna Rožmberků. Kromě hradních knihoven vyplenili i knihovny jezuitů u sv. Mikuláše a premonstrátů na Strahově. Také vyplenili fondy zámecké knihovny Dietrichsteinů z Mikulova a fondy z jezuitské knihovny v Olomouci.
Do rukou Švédů se tak dostala unikátní kolekce vzácných obrazů, soch a dalších uměleckých předmětů od autorů zvučných jmen, jako Leonarda da Vinciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Rubense, Veroneseho, Caravaggia, Breughela, Cranacha, Dürera či Hieronyma Bosche.
V univerzitní knihovně ve švédském městě Uppsala je dosud opatrován tzv. Codex argentus, rukopis psaný stříbrným písmem na purpurovém pergamenu, pocházející z počátku 6. století, kterého se v Praze Švédové zmocnili.
Dalším velmi cenným dílem, které padlo do švédských rukou byla česky psaná Bible lobkovická z 15. století.
Ta se vrátila na Moravu spolu s dalšími česky psanými rukopisy v roce 1878. Švédové v Praze také uloupili mnoho soch. Vidět je můžeme například v parku na zámku Drottningholm.
