Zřejmě vůbec nejznámější tragický incident, který doprovázel okupaci Československa, neměl paradoxně na svědomí nikdo ze Sovětů, ale polský voják Stefan Dorna. Opilý Polák začal nejdříve ve východočeském Jičíně střílet na své kolegy ve zbrani, pak zaútočil na čtveřici mladých Čechů a nakonec pálil i po projíždějících autech. Dva lidé jeho opilecký amok nepřežili, dalších šest Dorna zranil.
K tragédii došlo dlouho po okupaci - 7. září večer, kdy se už zdálo, že nejhorší napětí mezi Poláky a místními obyvateli opadlo. Toho dne se z kina a po krátkém posezení v kavárně Slávii vracely domů dvě dívky - Bohunka Brumlichová a Jana Jenčková. Krátce na to se k nim připojili mladíci Jaroslav Veselý a Vítězslav Klimeš.
Právě ve chvíli, kdy se kolem jedenácté hodiny začali mladí lidé na křižovatce na Letné loučit, prošla kolem nich skupinka pěti opilých polských okupantů. Pětice vojáků bez zájmu prošla a zastavila se v zahradě v Kollárově ulici. Hned na to se Poláci začali přít, jestli se mají vrátit k jednotce, či ne. Hlasitá hádka jednadvacetiletého vyučeného zámečníka Dornu vyprovokovala natolik, že vytáhl samopal a začal z něj kolem sebe střílet. Nejdříve jen do vzduchu, pak ale zbraň obrátil proti svým společníkům a dva z nich - Zdzislawa Kowalskiho a Zygmunta Zapasu - zranil.
Otočte se, střílím Zbylým dvěma Polákům se podařilo zmizet a nepříčetný Dorna se pak zaměřil na loučící se čtveřici. Dávka z jeho samopalu zasáhla do nohou Jaroslava Veselého a Janu Jenčkovou. Celá čtveřice vzápětí padla na zem, aby se ochránila před střelbou. Dorna pak zamířil k ležícím mladým lidem a začal obtěžovat Bohunku Brumlichovou, které stáhl prsten a ukradl hodinky.
Čtyřiadvacetiletý Veselý s prostřílenýma nohama se zatím svíjel na zemi a hlasitě sténal. Dornu to zřejmě rušilo, a tak požádal Brumlichovou, aby se obrátila, a Veselého dorazil několika ranami do hlavy. Paradoxem je, že okupant Dorna zavraždil komunistu ze silně levicově orientované rodiny. Veselého otec totiž patřil k předválečným členům strany a v Jičíně dokonce vedl městskou pobočku Svazu československosovětského přátelství.
Když Dorna začal měnit zásobník, podařilo se Vítězslavu Klimešovi utéct, zastavit projíždějící auto a odjet pro policisty. Další běh událostí lapidárně shrnuje dobové hlášení vyšetřovatele VB Zdeňka Poláčka, který měl Dornův případ na starosti: „Po první střelbě vyběhli z domu čp. 119 rodiče V. Klimeše Oldřich Klimeš... a Zdenka Klimešová... Klimešová byla zastřelena a Klimeš byl postřelen.“ Opilý Polák začal na Klimešovy střílet hned poté, co je uviděl. Pak ke zraněné dvojici přišel a z blízkosti do nich vyprázdnil další zásobník. Šestapadesátiletá Klimešová dostala sedm zásahů a na místě zemřela, její muž vyvázl se zraněním páteře a levé ruky.
Vzápětí Dorna postřelil československého vojáka Josefa Dufka, který náhodně procházel okolo a nakonec se zaměřil i na projíždějící auta. Dvě z nich zasáhl a v jednom z nich zranil pětačtyřicetiletou Milenu Bílkovou z JZD v Tuři. Na místo pak přijela přivolaná polská hlídka, která opilého střelce i přes jeho aktivní odpor zadržela.
Pohřeb nadějného zpěváka Jaroslava Veselého, který se zrovna připravoval na konkurz do orchestru Karla Vlacha, a matky dvou dětí Zdenky Klimešové, se v Jičíně stal prvořadou událostí. Rozloučení s mrtvými organizoval na Gottwaldově (dnes Valdštejnově) náměstí Městský národní výbor. U rakví se střídaly čestné stráže a náměstí zaplnily asi čtyři tisíce lidí, kteří přinášeli věnce a smuteční květiny.
Polští velitelé byli chováním svého podřízeného znechuceni a generál Wlodzimierz Sawczuk se chtěl dokonce pozůstalým osobně omluvit a vyplatit odškodné. Polské velvyslanectví ovšem již 9. září československé orgány požádalo, aby nezveřejňovaly všechny detaily a událost pokud možno utajily.
Dorna měl při vyšetření po skončení incidentu v krvi 1,81 promile alkoholu a tvrdil, že si nic nepamatuje. Ani to mu ovšem nepomohlo a dostal od polského stanného soudu za dvojnásobnou vraždu trest smrti. Požádal pak ale o milost a trest mu byl překvapivě zmírněn na doživotí. A nakonec ho po 15 letech vězení polské úřady pustily na svobodu.
