Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Všichni prezidentovi soupeři

Česko

Třetí ukázka z knihy Disident. Václav Havel 1936-1989 (vydává Paseka) zavede čtenáře do prvních týdnů listopadového převratu, kdy se Havel rychle stával klíčovou politickou figurou.

V bouřlivém dění mu ale vyvstalo několik konkurentů.

První dva - Valtr Komárek a Zdeněk Mlynář - byli potenciální soupeři v neurčitém duchu: vynořili se v době, kdy ještě Václav Havel pro kandidaturu na prezidenta nebyl rozhodnut a kdy je pojímal spíš jako možnou konkurenci Občanskému fóru, v jehož čele tehdy stál. () Valtr Komárek byl charismatický populista a prognostik. Přestože řadu let působil v ÚV KSČ, Občanskému fóru mohl být potenciálně nebezpečný svou popularitou, která rostla od jeho prvních veřejných vystoupení. Občas Fórum nevědělo, jak s jeho popularitou naložit: pozvalo ho například, aby promluvil z balkonu Melantrichu o generální stávce, brzy nato zase linie OF vůči Komárkovi přitvrdila. Podle svědectví pamětníků Václav Havel v seznamu řečníků, kteří měli mluvit na Václavském náměstí, jednou prognostika vlastnoručně přesunul zepředu skoro až na konec; redaktoři Informačního servisu, blízkého OF, dostali v té době od svého šéfredaktora a Havlova přítele Ivana Lampera pokyn, že se o Komárkovi na nějakou dobu má přestat psát.

Cestou na jednání s Čalfou o vládě národního porozumění Havel Komárka v autě přesvědčil, aby se stal jejím místopředsedou. Nabídka byla míněna upřímně, pro Komárka, člověka založeného spíš ceremoniálně než prakticky, ale znamenala politický konec.

Víc než Komárek děsil Havla a lidi kolem něho Zdeněk Mlynář. Jeden ze zakladatelů Charty 77 býval před svou emigrací v květnu 1977 do Rakouska nepsaným předákem eurokomunistického proudu, vyhlášeným znalcem mechanismů totalitní moci a - což teď nabývalo až mystického významu - v padesátých letech na studiích v Sovětském svazu také spolužákem Michaila Gorbačova. Havel mu z Laterny přinejmenším dvakrát telefonoval do Rakouska, aby přijel, na to ale Mlynář odpověděl, že doba ještě nenazrála. Přesto se 27. listopadu objevil v Praze, nejdřív ale jel na ÚV KSČ. Jeho syn Vladimír Mlynář na něj v autě čekal před budovou ÚV, odkud ho odvezl do Laterny magiky. Tam se Mlynář krátce viděl s Havlem, jenže vůdce revoluce někam spěchal a Mlynář se urazil.

Večer potom nečekaně vystoupil v televizi, kde se přimlouval za druhou šanci pro KSČ. Osazenstvo Laterny magiky shromážděné před televizí zachvátilo hromadné zděšení. Bývalá Mlynářova manželka Rita Klímová se chytala za hlavu a naříkala: „Ten blbec, ten blbec!“ Hlavním výsledkem televizní intervence bylo, že druhou šanci už nikdy nedostal Zdeněk Mlynář.

Havla se epizoda s Mlynářem hluboce dotkla a jeho televizní vystoupení i po letech charakterizuje jako „ránu pod pás“. Tehdy pojal obavu, co za návratem jeho bývalého spolubojovníka do Prahy vězí: Mlynář se mu při zmíněném letmém setkání v Laterně netajil s tím, že přijíždí přímo z ÚV.

Revolucionáři v této neodhadnutelné době těžko mohli vyloučit variantu, že by tento starý chartista kromě aparátu KSČ přetáhl na svou stranu (reformně komunistickou) část OF a že by se jako renomovaný politolog s dobrým vystupováním mohl zalíbit i ulici, naprosto přelétavé v úsudcích.

Dnes víme, že Mlynář byl od poloviny osmdesátých let ve sporadickém kontaktu s jedním Gorbačovovým poradcem, který jezdil do západní Evropy na politické semináře. Do republiky však Mlynáře z Rakouska převezla limuzína československého velvyslanectví ve Vídni, kvůli eventuálním potížím na hranicích ho dokonce pro jistotu doprovázel vysoký diplomat. Ochotu přijít na ÚV KSČ a setkat se s novým generálním tajemníkem Karlem Urbánkem podmínil Mlynář tím, že si z „baráku“ bude moci odvézt syna své manželky Ireny Dubské Jakuba, jehož policie od června 1989 držela ve vazbě kvůli sérii údajných sabotáží a žhářství na Mělnicku. Podmínka byla s dvoudenním zpožděním splněna, Jakub Dubský vyšel z vězení a Mlynář šel do televize podpořit komunisty.

Urbánkovo dezorientované vedení po Zdeňku Mlynářovi sáhlo nepochybně proto, aby se svou gloriolou muže pražského jara a chartisty pomohl zastavit propad autority KSČ. Mlynáře však nový generální tajemník nezaujal - každopádně o Urbánkovi mluvil dosti opovržlivě -a Mlynář sám nezaujal veřejnost. Hrozba vývoje směrem k československé perestrojce se naštěstí nestačila rozvinout. () Císař na Hrad!?

Další konkurence vyvstala Havlovi v osobě Čestmíra Císaře. Osmašedesátnický politik sice reálnou šanci stát se prezidentem neměl, v OF se nicméně báli, že by mohl odebrat hlasy Havlovi, možná ho dokonce zastínit na veřejnosti a tím nepřímo pomoci kandidátovi KSČ. Císaře oficiálně nasadilo vedení Socialistického svazu mládeže. Předseda svazu Martin Ulčák se s nevšední drzostí začal vydávat za dědice studentského hnutí z roku 1968, které si během pražského jara s Císařovou kandidaturou pohrávalo. Císař měl odjakživa sklony k megalomanii. Chartu nepodepsal, zato ale posílal na ÚV KSČ vlastní kritické rozbory situace. V prvním revolučním týdnu se objevil v Melantrichu a chtěl promluvit z balkonu. Trpělivě čekal v přilehlé místnosti, organizátoři však měli tichou dohodu, že ho k mikrofonu nepustí, a jeho vystoupení oddalovali tak dlouho, až z něj sešlo. O to víc mu zalichotila svazácká nabídka.

Varianta Císař byla zveřejněna 11. prosince, tedy den po oznámení OF, že kandiduje Havla. Bylo jasné, že svazáci chtějí Fórum i jeho kandidáta pořádně potrápit. Císař si otevřel kancelář v centrále SSM na Gorkého (dnes Senovážném) náměstí a vydal oficiální prohlášení, v němž vypeskoval studenty za jejich agresivní prohavlovskou kampaň: „Dejme všem navrženým kandidátům rovné podmínky čestné soutěže, s vyloučením jakékoliv diskriminace, nátlaku či osočování.“ Tlak vzápětí sám pocítil na vlastní kůži a po pár dnech kapituloval.

Roli v jeho ústupu sehrál kolega z Obrody Věněk Šilhán, který okamžitě po oznámení Císařovy kandidatury nasedl do taxíku a chvátal na tiskovou konferenci OF, aby se od celé iniciativy jménem Obrody distancoval. (Obroda v té chvíli doufala v Dubčeka.) Rozhodující ale nakonec bylo, že si svého soupeře osobně podal Havel. Potkali se v sobotu 16. prosince na italské ambasádě při recepci na počest předsedy italských socialistů Bettina Craxiho. Havel si Císaře vzal stranou a dvacet minut ho systematicky zpracovával. Z jejich rozhovoru se zachovala videonahrávka bez zvuku: Císař se upřeně dívá na Havla, zatímco Havel - v jedné ruce cigaretu, v druhé sklenku - k Císařovi naléhavě mluví, gestikuluje a přitom se většinou dívá do zdi.

O čem přesně se spolu bavili? Císař ve svých memoárech tvrdí, že mu Havel výměnou za stažení kandidatury nabídl nejdřív post místopředsedy vlády a posléze i místo v diplomacii. Havel tvrzení o místopředsedovi vlády odmítá, diplomatickou nabídku potvrzuje. „Dnes to vypadá absurdně, že nabízíme někomu funkci za to, že nebude kandidovat, ale tehdy to bylo normální a samozřejmé.“ Havlův kartáč zafungoval: hned v pondělí Císař vystoupil v televizi a svoji kandidaturu stáhl. Na konci svého vystoupení „poděkoval všem, kteří ho podporovali, a doporučil na funkci prezidenta Václava Havla“. Napřesrok se Císař dočkal jmenování velvyslancem u Rady Evropy, což byla honosná funkce bez reálného obsahu.

Mezititulek redakce LN. Další ukázku z knihy komentátora Lidových novin Daniela Kaisera uveřejníme na tomto místě v zítřejším vydání.

***

Císař tvrdí, že mu Havel výměnou za stažení kandidatury nabídl nejdřív post místopředsedy vlády a posléze i místo v diplomacii

O autorovi| DANIEL KAISER komentátor LN

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...