AMSTERODAM/PRAHA Jít s Wildersem, nebo nejít? Tato hamletovská otázka se nyní vznáší nad nizozemskou politickou scénou, rozjitřenou víkendovým pádem vlády.
Do předčasných voleb zbývají více než tři měsíce, další dlouhé týdny pak může zabrat sestavování vlády. Už teď ale vyvolává silné emoce jméno jednoho z možných koaličních partnerů: Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která je střídavě označována za protiimigrační, protimuslimskou či krajně pravicovou.
Wildersovo uskupení si totiž před volbami, které se podle včerejšího oznámení uskuteční 9. června, udržuje v průzkumech solidní postavení. Umisťuje se dokonce i v těsném závěsu za křesťanskými demokraty (CDA) premiéra Jana Petera Balkenendeho. Jedna z levicových stran - až do včerejška vládní Strana práce (PvdA) - se pokusila Wilderse již dopředu izolovat. „Usilujeme o naprosto jiné Holandsko než Wildersova strana, a proto s ním ve vládě nemůžeme být,“ tlumočila mluvčí stanovisko strany.
Jenže výzva, aby se k tomuto bojkotu připojily i další strany, nepadla na úrodnou půdu. Ani pravicovým uskupením se sice představa sdílení vládních křesel s Wildersem moc nelíbí, jeho účast v koalici ale odmítají vyloučit. Kromě jiného i kvůli tomu, aby mu tím nechtěně nezajistili větší podporu.
Křesťanští demokraté proto tento nápad označili za „pošetilý“ a liberálové (VVD) dali najevo, že nikoho jako koaličního partnera nevylučují. Podobně odmítavě se ale k „wildersovské otázce“ postavilo i další z levicových uskupení, Socialistická strana. „To je neuvěřitelně hloupé,“ citovala agentura Reuters její vůdkyni Agnes Kantovou. „Wilders teď může prohlašovat, že se kolem něj buduje zátaras.“
Wilders vzbuzuje zájem o svoji osobu jak svojí vizáží - dlouhými světlými vlasy -, tak především ostrými výpady vůči islámu. Snaží se totiž poukazovat na nebezpečí islamizace Nizozemska, a to co nejprovokativnějšími kroky. Ať už jde o jeho film Fitna (Rozvrat), kde vylíčil islám jako hrozbu svobody, či přirovnávání islámu k fašismu.
Kontroverze tak vyvolává nejen jeho přítomnost, ale i samotná debata o jeho osobě. Důkazem tak byl rozruch, který koncem loňského roku v České republice vyvolala zpráva o jeho chystaném příjezdu. Nakonec z návštěvy sešlo.
Dokud Nizozemci počátkem června u volebních uren neřeknou, jaké mají na etablované strany i na Wilderse názor, povede zemi přechodná vláda opět v čele s Balkenendem. Kabinet, který padl kvůli sporu o prodloužení afghánské mise, se ale musel zavázat, že nebude provádět žádná zásadní rozhodnutí - k ledu tak byla například dána otázka prodloužení odchodu do důchodu.
