Sobota 15. června 2024, svátek má Vít
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Vyhodit a nechat dopadnout

Česko

Před nedávnem nově otevřený Topičův salon představuje tvorbu známého a v zahraničí uznávaného českého umělce Huga Demartiniho z období mezi léty 1968 a 1976.

Hugo Demartini patří k umělcům, kteří významně spoluutvářeli českou uměleckou scénu druhé poloviny 20. století a jeho tvorba je aspoň odborníkům dostatečně známá. Je také zastoupen v českých i zahraničních galeriích, přičemž nejznámější jsou jeho kovové objekty a reliéfy z 60. let, ve kterých se střídala konkávní i konvexní kulová zrcadla, odrážející okolní prostředí. Hlavně jimi se Demartini vřadil i do mezinárodních souvislostí.

Výstava představuje tvůrčí etapu, kdy výtvarník ustoupil od přísné geometrie a začal jej zajímat význam náhody. Stále používal geometrické prvky, ale jinak.

Jakmile divák vstoupí do výstavní síně, ihned ho zaujme zvláštní prostorová kompozice černých a bílých geometrických prvků zavěšených na lankách – kompozice, která ovládá hlavní sál. Přibližuje totiž princip, jakým autor tehdy tvořil. Dospěl k demonstracím v prostoru, v nichž vyhazoval různé geometrické prvky do vzduchu a pak je nechával fotografovat v různých fázích pohybu.

Vznikaly tak až nečekaně zajímavé soustavy prvků, utvářely se zvláštní struktury, které se měnily až do okamžiku dopadu. Právě tato instalace má naznačit jednu z možností. Autor nám tak dovolil nahlédnout do své dílny v době, kdy se stal jedním z protagonistů českého konceptuálního umění. Uvědomil si, že je nutné opustit systém geometrického členění plochy a prostoru, jehož možnosti se právě na konci šedesátých let postupně vyčerpávaly.

Výstava sice není rozsáhlá, ale je především velmi přehledná a instalačně čistá. Kromě toho z ní lze pochopit, jak se vyvíjelo umělcovo myšlení. Zvlášť příznačný je pro první polovinu 70. let cyklus Mimo vymezené místo, v němž do výše vyhozené prvky dopadaly na předem určený bod, ale často i mimo něj. Situaci autor nijak neměnil, aby tak zdůraznil působení náhody.

Umělcův odklon od výhradně exaktního řádu naznačují nejen Demonstrace v prostoru a cyklus reliéfů Mimo vymezené místo, ale i akce v přírodě, ve kterých šlo v zásadě o totéž: totiž o propojení geometrických tvarů s organickými, o vztah mezi proměnlivostí a stálostí, mezi pohybem a zastavením v určitém okamžiku.

Koncepci výstavy připravil autor ve spolupráci s Jiřím Valochem a také napsal úvodní text skládačky. Málokdy se stává, že umělec má patřičný odstup od vlastní práce, ale Hugo Demartini se ukázal jako její nezaujatý interpret.

HODNOCENÍ LN ****

Hugo Demartini: Akce a proměna geometrické skladby

Topičův salon, do 4. 7. 2008

Autor: