Sobota 13. dubna 2024, svátek má Aleš
130 let

Lidovky.cz

Vymyslet Metron mi zabralo dva roky

Česko

Devadesátiletý designér Petr Tučný tvrdí, že ho minulý režim okradl o autorství písma Metron. Když listuje dnešními Lidovými novinami, hledá místa, která jsou napsána Metronem. „Až vyhraju, zažaluji vás o miliony,“ směje se přitom.

LN Můžete popsat, jak přesně Metron vznikl?

Bylo to tak, že se na mě už někdy v roce 1967 obrátil vládní zmocněnec pro výstavbu metra Otakar Ferfecký, abych mu pomohl. Byl to můj obor, tak mu povídám, že už na tom originálním písmu, které by patřilo jen pražskému metru, pracuji. Doporučil mě tehdy paradoxně Jurij Solovjev (šéf sovětského Institutu technické estetiky, pozn. red.), po kterém chtěl Ferfecký pomoc nejdříve. Solovjev se podivil a řekl mu, že má přece v Praze odborníka se zkušenostmi ze Západu. Zařízení ke kreslení jsem měl tehdy ve škole v Hamburku a pak v německé firmě Poggenpohl, kde jsem pracoval na návrzích kuchyní. Tam jsem to také všechno kreslil.

LN Pracovat jste tedy na Metronu začal ještě předtím, než za vámi přišel?

Ano, ještě předtím. Písmo jsem celé nakreslil a Ferfecký byl úplně nadšený. Celé mi to trvalo dva roky, vymýšlel jsem ho včetně všech detailů. Bylo hezké, dobře čitelné a díky klínům se dalo snadno odlévat. Udělali jsme vzorový nápis a pozvali komisi, která dala souhlas. Už tehdy - v roce 1967 - bylo písmo připravené a dalo se používat. Já pak v roce 1968 projednával spolupráci se Švédy, kteří stavěli metro ve Stockholmu.

LN Jak vznikaly původní lístkové hodiny s číslicemi Digita určené pro metro?

Přivezl jsem kontrolní vzorek podobných stolních hodin z Itálie. Cifry i celé hodiny pak navrhl můj syn a velmi se mu to povedlo, hodiny byly skvěle čitelné. Na to máme i fakturu z ledna 1972.

LN Za autora Metronu je ale všeobecně uznávaný grafik Jiří Rathouský a dopravní podnik na jeho autorství stále trvá...

To bylo tak. Obrátil se pak na mne hlavní architekt metra Jaroslav Otruba a doporučil mi grafika Rathouského a já ho pak představil Milanu Míškovi, jehož ateliér vedl realizační práce. S hrůzou jsem zjistil, že Rathouský písmo vůbec neovládá, tak jsem mu to začal vysvětlovat. Díky tomu se pak Rathouský podílel na realizaci informačního systému metra. Když se pak zase všechno po srpnu 1968 vrátilo do komunistických drápů, nechal mě generální ředitel dopravního podniku Mikuláš Lacek vyhodit a zbavil mě funkce hlavního poradce. Ferfecký pak za mnou přišel s tím, že na metru budu dál pracovat „ilegálně“, což se dělo.

Perzekuce ale byla čím dál tím tvrdší a v roce 1973 jsem se dostal do problémů s StB a seděl jsem asi pět týdnů ve vazbě. Důvod neměli žádný, ale nejspíš tam šlo o mé kontakty se zahraničím. Naštěstí mě pak ale z vězení dostal Ota Motejl (bývalý ombudsman, pozn. red.), každý den jsem se však musel hlásit na StB v Bartolomějské. V té době vyšla publikace „Metro nový fenomén města“ a tam se Rathouský uvedl jako hlavní autor kapitoly o orientačním systému metra, i když pro ni pouze překreslil ilustrace podle mých podkladů.

Autor: