PRAHA Každý, kdo by chtěl v Řecku dělat normální byznys, by byl považován za idiota. Proč se namáhat? Mnohem výhodnější je požádat o evropské dotace.
Těmito slovy předpověděl řecký úpadek už před osmi lety německý ekonom a ředitel institutu Ifo Hans Werner Sinn. Řekové mají vážný problém prosadit se ve světové konkurenci. Nic pořádného nevymýšlejí ani nevyrábějí i proto, že je k tomu v posledních desetiletích nic nenutilo. Spokojeně si žili z eurodotací.
V Aténách se nejlépe měli právě ti, kdo se naučili příděly z Bruselu využívat.
„Pokud se bude přerozdělovat jako dosud, budou se problémové regiony a la Řecko a jižní Itálie v nových zemích počítat v desítkách,“ dodal Sinn. Přerozdělování se nezměnilo a dotační miliardy páchají společenské škody i v Česku. Už teď se jich dá najít přinejmenším pět.
První je vytváření privilegované kasty úředníků pobírajících platy z evropských fondů. Tito lidé nedělají o nic kvalifikovanější ani společensky prospěšnější práci než klasičtí státní úředníci. Mají ale příplatek jen proto, že spravují eurodotace. Každému ministrovi i hejtmanovi se velmi hodí dobře zaplatit někoho, kdo se ve složité dotační byrokracii vyzná. Kdyby to neudělal, byl by veřejně kritizován za to, že „neumí čerpat“, a tak ohrožuje zájmy daňových poplatníků.
S tím souvisí druhé riziko. Administrativa kolem fondů nevytváří žádné společenské hodnoty, ale je dobře placená, takže přitahuje talentované lidi. Těch je v každé společnosti jen omezený počet. Takže chybí na jiných místech, kde by své schopnosti mohli využít produktivněji. Třetím rizikem je tlak na zadlužování. Abychom mohli bruselské miliardy získat, musíme k nim přidat další ze státního rozpočtu. Některé stavby tak třeba teď musíme dotáhnout, přestože nejsou nejvyšší veřejnou prioritou. Stavět se ale musí, protože na to bereme eurodotace. Čtvrtým podstatným rizikem je zvýšení korupce a propojení byznysu s politikou. To sílí všude tam, kde se rozdělují dotace. Čím je systém složitější, tím přibývá prostoru pro podivné vazby.
K těsným vazbám politiků ODS i ČSSD na stavební firmy evropské dotace velmi silně přispěly. Bez nich by regionální politici nikdy neměli moc, která by k nim byznysmeny přitáhla.
Pátým velkým rizikem je návyk. K evropským fondům přilnula řada nadací a spolků. Až vyschnou, budou najednou bez peněz a velmi pravděpodobně je budou žádat od státu. A některé na první pohled prospěšné a smysluplné projekty se budou politikům těžko odmítat.
***
PLATY VE STÁTNÍ SFÉŘE
Kolik vydělávají státní úředníci
průměrné měsíční platy
Státní zaměstnanci celkem 24 994 Kč
Kancelář prezidenta 29 540 Kč
Úřad vlády 34 391 Kč
Zahraničí 29 062 Kč
Obrana 26 537 Kč
Finance 28 583 Kč
Práce 24 226 Kč
Vnitro 31 191 Kč
Životní prostředí 27 050 Kč
Místní rozvoj 36 080 Kč
Průmysl 35 922 Kč
Doprava 33 371 Kč
Zemědělství 26 894 Kč
Školství 21 805 Kč
Kultura 21 038 Kč
Zdravotnictví 27 519 Kč
Antimonopolní úřad 34 830 Kč
Akademie věd 42 254 Kč
NKÚ 43 092 Kč
Kolik vydělávají správci eurodotací
podle resortů, kde působí
Finance - 70 osob 37 032 Kč
Práce - 499 osob 30 807 Kč
Životní prostředí - 59 osob 54 724 Kč
Vnitro - 47 osob 54 907 Kč
Místní rozvoj - 239 osob 34 599 Kč
Doprava - 52 osob 70 227 Kč
Školství - 558 osob 41 186 Kč
Průmysl - 160 osob 38 963 Kč
K těsným vazbám politiků ODS i ČSSD na stavební firmy evropské dotace velmi silně přispěly
